Obytný dům byl realizován Eduardem Žáčkem v roce 1933 pro řádové sestry ošetřovatelky, které pracovaly v blízké nemocnici. Jedná se o hodnotnou funkcionalistickou trojpodlažní stavbu, složenou ze dvou k sobě kolmých křídel, naznačujících odlišné funkce, tedy funkci společenskou a privátní. Soukromá část stavby sloužila ve všech třech patrech jako ubytování sester v pětilůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na podlaží sestávajícím se z šaten a koupelen. Druhé křídlo s výrazným vstupem i velkými okny zahrnovalo kuchyni, jídelnu i dvoupodlažní kapli, zřetelně rozpoznatelnou díky arkýři s dekorem kříže, který poukazuje na náboženský ráz stavby již z externího pohledu. V interiéru se i po pozdějších úpravách zachovala řada umělecko-řemeslných prvků. V současnosti je objekt nevyužíván.

Autor stavby Eduard Žáček je jedním z prvních absolventů české školy architektury v Brně. Věnoval se hlavně občanské vybavenosti, proto nejvíce realizovaných staveb jsou právě školy, úřední budovy, průmyslové stavby, sokolovny, nájemní domy a vily. Významně se podílel na formování prostějovské architektonické scény a vytvořil zde řadu pamětihodných staveb.

Do rozsahu památkové ochrany je zahrnuta rovněž sjezdová rampa a hlavní i vedlejší schodiště. Návrh na prohlášení věci za kulturní památku podala Ministerstvu kultury ČR soukromá osoba a vzhledem k nesporným památkovým hodnotám, který objekt vykazuje, doporučila Územní komise Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci podaný návrh podpořit.