Budova zámeckého letohrádku, kterou nechal postavit Přemyslav III. roku 1663 je nesprávně nazývaná kočárovna nebo mateřská školka. V přízemí se letohrádek otevíral podloubím do okolní krajiny, patro původně sestávalo z malé místnosti neznámé podoby. Stavba sloužila k tanci i zábavě renesanční šlechty. Vzhledem ke zdejšímu podnebí i nárokům majitele se brzy změnila podoba objektu. V roce 1673 je v popisu zámku zmíněn „nový pokoj“, snad přestavba patra letohrádku. Na počátku 18. století budovu upravil Jan Ludvík. Na mapě losinského panství z roku 1739 kryjí letohrádek dvě sedlové střechy, položené podélně. Stromy pro konstrukci krovu a stropních trámů v přízemí budovy, podle dendrochronologických výsledků byly smýceny mezi léty 1733 až 1735. Jak dokládá obraz v zámecké kapli, v polovině osmnáctého století byla střecha nahrazena současnou mansardovou. Podsklepení objektu tvoří pět vzájemně propojených prostor s valenými klenbami. V přízemí předního traktu se nachází pět místností s rovnými stropy, prostřední je vstupní halou, a dalších devět místností s valenými klenbami. O patro výš je jich deset – plochostropých. Koridor v patře na severní straně zajišťuje propojení s Nízkým zámkem.

V roce 2005 se podařilo získat finanční prostředky na její záchranu, které se zhostila specializovaná firma Archatt, s. r. o. se sídlem v Ostopovicích a po částech se za dohledu pracovníků Národního památkového ústavu podařilo letohrádek přivést k životu. Během rekonstrukce objektu v roce 2010 bylo archeologicky sledováno odstraňování zásypů podlah. Kromě zlomků novověké stolní keramiky byl získán soubor kachlů (ve zlomcích) z druhotného zásypu zrušeného schodiště v západní části budovy. Po laboratorním ošetření a kompletaci vyniklo pět jedinců s totožnou výzdobou čelní vyhřívací stěny. Na zeleně glazovaných kachlích je zobrazen motiv aliančního znaku rodu Žerotínů a Oppersdorfů, který také pomohl materiál blíže datovat do třetí čtvrtiny 17. století, kdy byla od roku 1654 manželkou vlastníka panství i zámku Přemka III. ze Žerotína Alžběta Juliána z Oppersdoru. Nález kachlů tak tematicky doplňuje soubor dosud stojících kamen v prostorách zámku Velké Losiny.

Letohrádek ná provedenou opravu a zpevnění základů, částečnou sanaci vlhkého zdiva, výměnu střešní krytiny včetně obnovy krovů, při které byla zachována cenná část nosné konstrukce krovu původní “pilové střechy”. Probíhala oprava podlah a kleneb, obnova štukové výzdoby a výmalba prostor včetně repasování oken a dveří. Zároveň proběhlo restaurování a konzervování kachlových kamen. Vznikly nové inženýrské sítě a vybudování kotelny na peletky.

Cena Patrimonium pro futuro