ÚOP v Josefově

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Archeologové objevili v Hradci Králové pozůstatky pevnostní pekárny

Archeologický průzkum kavalíru č. XXXIII v Hradci Králové | © Stratum, s.r.o., Ladislav Fišer

Archeologickým průzkumem, který provádí Muzeum východních Čech v Hradci Králové, byla na počátku roku 2018 odkryta střední část kavalíru č. XXXIII – souvisle dochované základy ze smíšeného řádkového lícovaného zdiva a nízké zbytky cihelného zdiva nadzemních částí. Jedinečná část pevnostního objektu se nachází přímo pod plánovaným parkovacím domem.

V hradecké pevnosti byly celkem čtyři kavalíry, pětiboké pevnostní prvky, dva přízemní (XXXIII a XXXVI, který byl po zrušení pevnosti také přestavěn a zůstala z něj jen dvoupatrová budova zbrojnice v týle, pozdější Nálepkova kasárna, vlastní nadzemní části kavalíru byly zcela odstraněny) a dva půdorysně sevřenější patrové (XXXIV a XXXV), nahrazené v období 1. republiky budovami okresního a finančního úřadu (dnešní budova Magistrátu města Hradce Králové) a krajského soudu. V Hradci Králové byly až na boky kavalíru č. XXXIII tyto pevnostní objekty odstraněny, obdobné kavalíry jsou dochovány v Terezíně.

Hodnota nálezu spočívá v odkrytí dnes již jedinečné části pevnostního kasematního objektu, dokonce se zbytky nadzemního zdiva včetně špalet průchodů mezi trakty jednotlivých sálů a vstupů z nádvoří. Nález zdiva kavalíru výrazně prohlubuje dosavadní znalosti o způsobu demolice pevnostních objektů po zrušení pevnosti a odprodeji jejích pozemků a objektů městu v roce 1893. NPÚ se bude zasazovat o to, aby zdivo zůstalo zachováno v celém rozsahu, což předpokládá, že nebude realizováno plánované zapuštěné polopatro parkovacího domu a základové piloty budou zapuštěny mimo stavební konstrukce. Jsme přesvědčeni, že odkryté pevnostní zdivo by mělo být zachováno jako jedinečný doklad pevnostního Hradce Králové a že projekt parkovacího domu, který je jistě potřebný, lze upravit tak, aby nalezené zdivo bylo i vhodnou formou prezentováno, doplňuje Jiří Balský, ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově.

V týlové části bastionu lze očekávat nálezy zbytků týlové stěny a základového zdiva příručních muničních skladů.

Kavalír č. XXXIII byl součástí opevnění hlavního valu královéhradecké pevnosti rekonstruované v letech 1780–1790 podle projektu Nicolase Kleindorfa, pozdějšího prvního velitele pevnosti Ples (Josefov), a Václava Hirchenhahna z Hahnensteina. Přízemní kasematní objekt vsazený do týlové partie bastionu VIII byl postavený na místě zahrady velitele pevnosti. Na povrchu kavalíru byla zřízena dělostřelecká postavení. Kasematní prostory kavalíru sloužily provozu vojenské pekárny a skladiště potravin, především mouky. V hrdle kavalíru byl vystavěn patrový ubytovací objekt pro pracovníky pekárny. V kontreskarpě, týlové části bastionu byla v lících u styku s boky zřízena příruční muniční skladiště. V roce 1866 byly v rámci přípravy pevnosti k obraně zřízeny na povrchu kavalíru příčné valy (traverzy), oddělující jednotlivá postavení děl.

Po zrušení pevnosti byl areál přestavěn na kasárna pěšího pluku č. 18. Lícové části kavalíru a nadzemní část bastionu a hlavního valu byly odstraněny. Jejich podobu dokumentují plány překreslené kvůli vyúčtování bouracích prací. Podobné plány k jiným částem pevnosti neexistují. Boky kavalíru byly přestavěny na skladiště, z ubytovacího objektu se stala velitelská budova.