Secesní činžovní dům v Náchodě je rekonstruován pro nové byty. Není památkově chráněn, ale snad bude možné i díky všímavosti a aktivitě místních obyvatel zachránit krásnou štukovou fasádu.
Minulý rok započala rozsáhlá rekonstrukce činžovního domu čp. 580 a 579 v Komenského ulici v Náchodě, jenž je známý jako Náchodský můstek podle svého charakteristického propojení jednotlivých budov průchodem. Dle informací dostupných na webových stránkách investora (https://www.nachodskymustek.com/) by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci všech tří přidružených objektů, které budou sloužit jako nové svěží byty a stavební dvůr jako obchodní a rekreační areál, což je záměr ambiciózní a z hlediska veřejného prostoru města záměr velmi vítaný.
Objekt není kulturní památkou a nenachází se ani v památkově chráněném území, proto nemá státní památková péče (úsek památkové péče Městského úřadu Náchod) ani odborná organizace památkové péče (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově) žádné pravomoci, aby zabránila případné změně vzhledu objektu, i přesto, že tento dům považujeme za velmi hodnotný.
Snad zvítězí úcta k předkům a mistrné uměleckořemeslné práci, kterou lze dnes na jiných místech jen obtížně a nákladně rekonstruovat, a nedojde k likvidaci další hodnotné zdobené fasády z architektonické tváře města Náchoda, jak k tomu docházelo v minulých desetiletích, kdy spoustu štukových dekorů nahradila šeď břízolitové omítky.
Komplex domů na křižovatce Komenského ulice a ulice Na Letné, tzv. Hakaufův dvůr, si po roce 1900 postavil Ing. Jaroslav Hakauf jako stavební dvůr rodinné firmy a také k pronájmu drobným podnikatelům. Za první republiky zde Vincenc Mencl zřídil mechanickou tkalcovnu, vyráběly se tu také betonové výrobky. Později sloužil jako kasárna československé armády pro vojáky, kteří se podíleli na stavbě pevnostního opevnění.
Jaroslav Hakauf (1871–1938) byl jedním z nejvýznamnějších náchodských stavitelů a podnikatelů na přelomu století. Pocházel z rodiny stavitelů, kteří se výrazně zapsali do vývoje náchodské architektury. Prosperující stavební kancelář založil v Náchodě patrně už jeho otec Josef (1835–1919), který se stal téměř dvorním stavitelem rodiny Bartoňovy. Firmu převzal syn Jaroslav, který pokračoval v rodinné tradici – podle plánů architekta Pavla Janáka postavil vilu Josefa Bartoně čp. 243 i bývalou spořitelnu čp. 20, podle svých plánů postavil hotel Itálie čp. 155 na Kamenici nebo činžovní dům čp. 144 na druhém konci této ulice. Později podnikal v gumárenském průmyslu a stavební a architektonickou kancelář převzal syn Vratislav (1899–1990), žák Josipa Plečnika a Pavla Janáka. Mimo moderní a architektonicky progresivní tovární budovy Gumokovu se rovněž podílel na mnoha náchodských stavbách (např. na stavbě rohového domu čp. 113 se Španielovou pasáží naproti hotelu Itálie, který stavěl jeho otec).
Na současný průběh prací jsme byli upozorněni veřejností, která o tyto stavební úpravy projevila zájem, a to zejména v souvislosti s chystanou radikální změnou vnější podoby objektu. Aktuální plán totiž předpokládá mimo jiné otlučení zdobných štukových fasád včetně figurálních reliéfů a následné celoplošné zateplení domu. Lešení na čelní straně domu již bylo vztyčeno a zachování secesní fasády bylo ohroženo. NPÚ nemá možnost v takovém případě nijak zasáhnout, ale může poskytnout bezplatnou odbornou konzultaci.
Po upozornění místních obyvatel, kterým není osud tohoto domu lhostejný, jsme se začali zajímat o plánované stavební úpravy. Spojili jsme se s majitelem, kterého jsme informovali o architektonické i historické hodnotě domu. Vysvětlili jsme mu různé možnosti obnovy a záchrany hodnotného secesního dekoru. Společně jsme posoudili stav stávající fasády a jsme přesvědčeni, že je v dobrém stavu a navíc je jednoduše tvarovaná, takže její pouhé doplnění a nový nátěr nebude tak nákladný, jako celoplošné odstranění omítek a instalace kontaktního zateplení. Z posledního jednání s majitelem nemovitosti vyplývá, že zvažuje zateplení uliční fasády z interiéru, rozhodnutí však není konečné.
