Josefovské pracoviště Národního památkového ústavu posílá za Královéhradecký kraj do celostátního kola čtvrtého ročníku Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví, dvě nominace. V kategorii Obnova památky, restaurování nominuje Ateliéry Bárta, s.r.o., a Silvii Duškovou za příkladné restaurování Proboštova třebechovického betlému, v kategorii Záchrana památky obec Horní Maršov a občanské sdružení Hradní společnost Aichelburg za záchranu a obnovu renesančního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově.
Celodřevěný třebechovický betlém vznikal od roku 1885 po dobu více než čtyřiceti let a jako mechanické umělecko-řemeslné dílo nemá v evropském kontextu analogii. Ačkoliv se v kulise díla jedná spíše o umnou, nicméně lidovou řezbu, tak v nitru se nachází důmyslná celodřevěná mechanika, která uvádí do pohybu celou figurální scenérii na 21 pásech. Jedinečný je také ideový koncept autorů, kteří dílo vytvářeli jako oltář. Mistrně využili všech dostupných prvků lidové tvorby a tradičních způsobů betlemářství, které spojili se sekernickou dovedností vytváření dřevěných pohonných mechanik.
Třebechovický betlém nebyl dosud jako celek opravován a některé starší zásahy dokonce památku necitlivě poznamenaly. Paradoxně to nebylo vždy způsobeno neodborností, ale přílišnou specializací jen na mechaniku, řezbu apod. Restaurátorský zásah probíhal v expozici Třebechovického muzea betlémů pod dohledem návštěvníků – restaurování dřevěného korpusu, osazení a zprovoznění – i v restaurátorských ateliérech v Hořicích – konzervace a restaurování figur, ozubených kol a hřídelí. V průběhu celého restaurování byla pořizována fotodokumentace a vytvářeny plány celého betlému, které nebyly nikdy k dispozici. Návštěvníci mohou díky nové prezentaci poprvé nahlédnout také do dřevěné mechaniky této jedinečné národní kulturní památky.
Renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově byl postaven asi v letech 1603 až 1608 italským stavitelem Carlo Valmadim. Interiér byl později barokizován a doplněn bohatě zdobeným rozvilinovým hlavním oltářem. V období po roce 1945 kostel ztratil v důsledku odsunu německého obyvatelstva a společenských změn svůj původní význam a postupně se dostal do havarijního stavu. Nová historie kostela se začala psát až po roce 2000. Osoby, kterým nebyl osud kostela lhostejný, docílily po náročných jednáních převod kostela do vlastnictví obce Horní Maršov. Zároveň zahájili zajištění a záchranu nejohroženějších částí kostela. Postupně tak mezi lety 2003 až 2016 dokázali i díky zodpovědnému přístupu obce Horní Maršov obnovit celý kostel včetně restaurování jeho umělecké výbavy a učinit z něj jedinečné kulturní a edukační místo. Patriotům Krkonoš se tak podařilo napravit škody vzniklé v průběhu 20. století a vdechnout jednomu z vykořeněných míst bývalých Sudet nový smysluplný život. V průběhu záchrany kostela byly odhaleny a restaurovány fragmenty renesanční výzdoby kostela i nápisy (grafitti) jeho tehdejších uživatelů a skloubeny s mladší výzdobou do vyváženého celku. Návštěvník tak dostává nenásilnou formou možnost představit si, jak tento jedinečný kostel vnímali jeho návštěvníci v různých historických dobách a čím tehdy žili. Provoz kostela je navíc spojen s aktivitami blízkého Střediska ekologické výchovy a etiky Rýchory – Sever, které se rovněž o kostel stará a zpřístupňuje ho.
