„Cenou Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe chceme zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili. Očekávám, že právě díky ceně NPÚ se o zásluhách vlastníků, investorů nebo tvůrců těchto obecně prospěšných počinů nebo akcí dozví mnohem víc lidí, a že se tak uskutečněné projekty dočkají zaslouženého uznání a popularity,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Ocenění symbolizované stříbrnou plaketou získal tým restaurátorů za obnovu renesančních vrat a nástěnných maleb hlavní brány kláštera ve Vyšším Brodě, mnohovrstevná záslužná činnost spolku Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV, zaměřená na obnovu pevnosti a připomínání vojenské tradice Josefova, a záchrana zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech iniciovaná Bedřichem Loosem a Občanským sdružením Hartenberg. Zvláštní cenu generální ředitelky získali za obnovu středověkých omítek a výměnu střešní krytiny tvrze v Sudkově Dole její majitelé Eva Laurinová a Ivo Laurin a za záchranu tvrze v Hradeníně ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. Plaketa pro osobnost památkové péče byla za dlouholetou činnost udělena památkáři a stavebnímu historikovi Jiřímu Škabradovi. Plaketu z českého křišťálu si pak odnesl vítěz veřejného hlasování Památky děkují David Hamza za záchranu zříceniny hradu Templštejn u Jamolic.

„Věřím, že nejen získání ceny, ale už i sama nominace na její udělení potvrzuje těm, kteří realizovali nějaké bohulibé dílo, že se podařilo opravdu nadstandardně a že úsilí, čas i finance, jež do něj jeho iniciátoři vložili, se vyplatily,“ dodala Naďa Goryczková.

Jestliže na počátku aktivit spolku Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV byla myšlenka na postupnou obnovu ravelinu č. XIV, postupně se k tomuto cíli přidaly další aktivity spojené s oživováním Josefova jako města se silnou vojenskou tradicí a s prezentací a popularizací různých vojenských témat a událostí naší vojenské historie.

Pevnost Josefov, zvláště pak samotný systém opevnění, je dnes historickým artefaktem odkazujícím ke způsobu boje a obrany na konci 18. století, který však v dnešní době prakticky nemá jiné využití než kulturně-historické, dokumentační a vzdělávací. Obranné prvky přestaly být po zrušení pevnosti v roce 1888 udržovány, řada z nich byla i zbourána. Ani vyhlášení městské památkové rezervace Josefov v roce 1971 výrazně nepodpořilo zahájení nezbytných udržovacích či dokonce rekonstrukčních prací a významné části opevnění byly (a některé nadále jsou) v havarijním stavu, zarostlé hustou náletovou vegetací, bez využití a průběžné údržby.

Již na konci roku 1989 se sešli nadšenci, kteří josefovskou pevnost i podzemní chodby důvěrně znali ze svých dobrodružných výprav. Původně šlo jen o obnovu dochované části hradeb, na níž se dokonce podílela josefovská vojenská posádka vybavená potřebnou technikou. Od roku 1994 provádí spolek práce na obnově obranného prvku ravelinu č. XIV a všech budovách, konstrukcích a plochách, jež s ním souvisí. Celý areál má spolek pronajat od města Jaroměř a veškeré práce v rozsahu tisíců hodin jsou prováděny dobrovolnicky. Postupně byla odstraněna náletová zeleň, rekonstruována strážnice, prachárna, dělostřelecké kasematy včetně nájezdové rampy, dostavěna část chybějících hradebních konstrukcí podle dochované dobové dokumentace či zajištěny stáje. Dobové plány spolek získal od Vojenského ústředního archivu v digitální podobě bezplatně i proto, že jsou veškeré práce prováděny s maximálním ohledem na dosažení původního provedení a autentického vzhledu areálu ravelinu. Své zkušenosti a znalosti předávají dál a pomáhají tak šetrné obnově dalších památek, např. zdí na Vyšehradě. V prostoru dělostřeleckých kasemat dlouhodobě shromažďuje původní prvky – dveře, vrata, zbraně – z doby výbavy pevnosti. V roce 2014 získali do vlastnictví i zanedbaný bastion, který vyklidili a loni v něm instalovali výstavu připomínající historii československých legií; kromě toho začali pečovat o nevyužívanou městskou sýpku, v níž je nyní expozice historie vojenské lékařské péče a výstava plánové dokumentace pevnosti Josefov.

Ocenění ve stejné kategorii získalo před dvěma lety sdružení Omnium za soustavnou a cílevědomou aktivizační činnost ve prospěch záchrany a obnovy památek na Broumovsku a pořádání odborných a popularizačních akcí na podporu pozitivního vztahu laické i odborné veřejnosti k problematice péče o památkový fond s nadregionálním významem. „Dlouhodobá činnost obou spolků je nesmírně prospěšná a postupně se dokonce rozšiřuje i o péči o další potřebné památky. Jsme opravdu rádi, že v našem kraji byli oceněni další lidé, jimž není lhostejný osud našeho kulturního dědictví a míst, kde žijí,“ ocenil práci obou spolků ředitel josefovského pracoviště NPÚ Jiří Balský.

Vyhlášením cen na náměšťském zámku se uzavírá půlroční hodnocení akcí a projektů realizovaných nebo dokončených v roce 2015. Na jaře letošního roku nominovali odborníci NPÚ garantující památkovou péči v jednotlivých regionech za každý kraj jeden nebo dva dobré příklady památkové obnovy, záchrany, prezentace nebo nálezu – celkem se sešlo 25 nominací. Komise sestavená z odborníků NPÚ, zástupců muzeí, archeologů a spolupracujících institucí nominace zhodnotila a navrhla generální ředitelce NPÚ vítěze jednotlivých kategorií. Generální ředitelka se navíc rozhodla udělit dvě zvláštní ocenění a vyzdvihnout dlouholetý přínos poznání a zachovaní kulturního dědictví formou ceny pro osobnost památkové péče. Veřejnost si svého favorita zvolila on-line hlasováním, které v průběhu července a srpna probíhalo na webových stránkách NPÚ. Vítězové a ocenění v jednotlivých kategoriích si kromě plaket odnesli z Náměšti nad Oslavou předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinné vstupenky na všechny zpřístupněné památky ve správě Národního památkového ústavu.

V kategorii obnova památky, restaurování (hodnotící příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části, výtvarného díla, uměleckořemeslného díla apod.) získal ocenění Václav Veřtát s kolektivem restaurátorů za restaurování renesančních vrat a nástěnných maleb na průčelí hlavní brány kláštera Vyšší Brod. Pečlivá práce na obnově maleb na průčelí brány loni skončila osazením dvoukřídlých malovaných renesančních vrat s rožmberskými pětilistými růžemi, objevených na základě archivní fotografie z 80. let 20. století na půdě kláštera. Obě křídla vrat prošla náročným restaurováním a odborně ošetřeno bylo rovněž originální kování, tedy závěsy a zámek. Téměř čtyři sta let stará vrata se poté mohla vrátit na původní místo, aby svou erbovní výzdobou doplnila bohatě zdobené průčelí brány klášterního areálu.

Do kategorie objev, nález roku (hodnotící významný nález, objev do té doby neznámého objektu či předmětu, archeologický objev, autorské určení díla apod.) byl letos nominován pouze jeden počin a cena nebyla udělena.

V kategorii záchrana památky (posuzující záchranu kulturního dědictví například nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.) byli oceněni Bedřich Loos a občanské sdružení Hartenberg, kteří se zasloužili o záchranu zříceniny hradu Hartenberg v Hřebenech. Hrad Hartenberg prošel mnoha přestavbami a v průběhu 17. až 19. století se proměnil v pohodlný renesanční a později barokní zámek. Po zestátnění v roce 1945 začal chátrat; po několika úmyslně založených požárech v letech 1984–1991 se zřítila část hlavního paláce, věž přišla o krov a budovy byly téměř srovnány se zemí. Záchrany vypáleného a zpustlého hradu se ujal Bedřich Loos a zahájil práce na obnově tradičními postupy a technologiemi s využitím místních zdrojů. Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví – probíhají zde mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i ze zámoří. Vznikla zde i stavební huť, budovaná postupně praktickým zaučením sociálně vyloučených, dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných lidí. Huť rovněž obnovuje okolí hradu a další historicky hodnotné stavby v obci, jichž se Bedřich Loos ujal. Dnes Hartenberg poskytuje zázemí řadě environmentálních a vzdělávacích programů i kulturním akcím, které navštěvují tisíce zájemců.

Generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková se rozhodla udělit také dvě zvláštní ocenění. Za záchranu a obnovu tvrze v Hradeníně ho získal Mgr. Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně. Druhé zvláštní ocenění udělila generální ředitelka NPÚ za obnovu omítek a výměnu střešní krytiny středověké tvrze v Sudkově Dole u Pacova. Získali ho Mgr. Eva Laurinová a Ing. Ivo Laurin, vlastníci a investoři.

Plaketou pro osobnost památkové péče ocenila generální ředitelka NPÚ za celoživotní zásluhy, mimořádné výsledky a popularizaci památkové péče prof. Ing. arch. Jiřího Škabradu, CSc. Stavební historik, památkář a pedagog Jiří Škabrada se během své dlouholeté činnosti věnoval převážně typologii stavebních konstrukcí, venkovské lidové architektuře a průzkumům památek. Jeho jméno je spojeno především s výzkumem středověkých vesnic a podobou nejstarších vesnických objektů a konstrukcí, v poslední době se také zaměřuje na archivní materiály dokládající vývoj lidového stavitelství. Dlouhodobě se zasazuje o zlepšení současné stavební produkce vesnice. Významně přispěl k zavedení plošné památkové ochrany vesnických sídel. Kromě pedagogické činnosti na několika fakultách (mimo jiné na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice) se angažuje ve Společnosti pro obnovu vesnice a malého města a je autorem řady skript a vědeckých i popularizačních publikací o poznávání historických staveb a jejich ochraně.

Letos podruhé se k jednotlivým pozitivním počinům v oblasti památkové péče mohla vyjádřit i veřejnost, která v letních měsících rozhodla hlasováním na webových stránkách NPÚ o výherci ocenění Památky děkují. Nejvíce hlasů získala záchrana zříceniny hradu Templštejn u Jamolic, o niž se zasloužil její vlastník Ing. David Hamza.