Památková péče chrání různou formou historické památky již od 19. století. Až do doby po 2. světové válce však chránila jen jednotlivé stavby. V roce 1950 schválila vláda ČSR 30 městských památkových rezervací, které měly být v následujícím desetiletí přednostně rekonstruovány. V Královéhradeckém kraji se tehdy jednalo pouze o Nové Město nad Metují, později přibyly Hradec Králové, Jičín, Josefov a Kuks.

Velká většina historických měst však nebyla nadále nijak chráněna, což se postupně negativně projevovalo necitlivými přestavbami a modernizacemi i demolicemi. Některá města ztratila i celé čtvrti nebo dokonce zcela zanikla. Ohrožení nechráněných měst nedostatečnou údržbou i novou, zpravidla panelovou, výstavbou vedlo k tomu, že se od 1. poloviny 70. let 20. století začal uskutečňovat záměr prohloubit ochranu historických měst formou prohlášení městských památkových zón. V roce 1990 zanikly Krajské národní výbory (KNV). Ještě než k tomu došlo, učinila většina z nich významný krok, když vyhlásily celkem 86 městských památkových zón (MPZ). Východočeský KNV jich pro území Královéhradeckého kraje vyhlásil 13 - Hradec Králové, Nový Bydžov, Sobotka, Železnice, Broumov, Jaroměř, Náchod, Police nad Metují, Opočno, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Trutnov a Vrchlabí.

Těmito městy se během přednášky projdeme a řekneme si stručně něco k jejich historii, urbanistickému uspořádání a hodnotám, které v nich památková péče vidí a chrání.