V minulých letech došlo v průběhu leteckého průzkumu k objevu celé řady důležitých archeologických nalezišť. Katedra archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové patří k malé skupině těch, kteří využívají k výzkumu leteckou archeologii a zavedly ji jako součást výuky. Jde o velmi účinnou nedestruktivní archeologickou metodu, která se dnes již vyvinula ve vědní obor.

K objevům „z ptačí perspektivy“ patří také kruhové příkopy, tzv. rondely. Mohou být jednoduché až šestinásobné, mají hrotitý řez příkopů a velký průměr od 30 do 450 m, šířku příkopů 1,5–7 m a hloubku do 5,5 m. Vyskytují se od Rumunska, přes Maďarsko, jihozápadní Slovensko, Dolní Rakousko, jižní Moravu, Slovensko, Čechy, Polsko až po Německo. Spadají do mladšího neolitu, v Čechách do období kultury s vypíchanou keramikou (asi 4800–4550 př. n. l). Většinou mívají čtyři vstupy nasměrované podle světových stran. Uvažuje se, že sloužily jako shromaždiště pro pořádání důležitých kultovních a správních aktivit.

U Semonic nedaleko Jaroměře byl objeven trojitý rondel se spojeným vnějším a prostředním příkopem, se čtyřmi vstupy a odhadnutými rozměry asi 93 m, 70 m a 54 m. Podrobnosti upřesnil následný magnetometrický výzkum. V katastru Lochenic jde již o druhý nález dvojitého rondelu se spojenými příkopy a přibližnými rozměry 102 m a 75 m (4 vstupy) a nedaleko vesnice Chlum byl zjištěn půdorys velkého jednoduchého kruhového příkopu o přibližném průměru 160 m. Nová interpretace památníku v lesním porostu u vesnice Třebovětice, okr. Jičín, jako dvojitého rondelu se zachovanými valy a příkopy připívá k objasnění jejich poslání. Jde vskutku o evropský unikát. Následně byl uskutečněn badatelský archeologický výzkum severozápadního vstupu do trojitého rondelu na okraji Plotišť nad Labem. Cílem je výzkum významu těchto monumentů mladoneolitických zemědělců.

Přednáší Jaromír Kovárník.