Přednáška z cyklu Barokní krajina.

Majetnost a společenský význam šlechtice se promítaly též do rozlohy jeho majetků a podoby jeho sídel. Zámky a další sídelní objekty tvořily spolu s městskými paláci takzvanou rezidenční síť, v jejímž rámci se panstvo v průběhu roku přemísťovalo. Nezbytným protějškem raně-novověkých zámků i paláců tehdy byly "rekreační" objekty (letohrádky, lovecké zámky) situované zpravidla v dojezdové vzdálenosti od hlavních rezidenčních objektů. Umístění i podoba (resp. druhotné adaptace) jednotlivých šlechtických sídel vycházely z dobových zvyklostí a zavedené architektonické typologie.

Přednáší Martin Krummholz (Ústav dějin umění Akademie věd České republiky).