Přednáška z cyklu Barokní krajina.

Kartografické a obrazové prameny, především staré mapy, plány a tzv. veduty patří mezi nevyužívanější a nejcennější historické prameny pro poznání minulosti. Vedle dobře známých velkoplošných mapových děl (mapy Johanna Christopha Müllera, vojenská mapování, stabilní katastr) je možné doplnit bádání o podobě krajiny v minulosti i jinými (individuálními) mapami – pro období raného novověku například mapami panství a velkostatků, resp. vedutami měst, šlechtických sídel či hospodářských dvorů, které mohly vzniknout samostatně, ale nezřídka byly také součástí mapového listu. Mapy panství, dochované hojně z období od 17. až do 20. století, přibližují názorně proměnu předindustriální raně novověké krajiny v krajinu moderní.
Tyto mapy nejsou dosud dostatečně probádané, ale v posledních letech díky digitalizaci v archivech a knihovnách se z nich stávají čím dál známějšími historickými prameny. Budeme-li schopni je dobře interpretovat, umožní lepší pochopení podoby krajiny na daném panství, jeho hospodářský provoz, každodenní život lidí i uvažování majitelů o konkrétní svěřené doméně.

Přednáší Eva Chodějovská (Moravské zemské muzeum)
a Martina Tůmová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy).