Těm, kteří životy i štěstí rodin svobodě naší obětovali…

Rok 1918 nepřinesl pouze samostatnost, kterou lidé oslavovali také sázením lip svobody, ale ukončil i pětileté útrapy milionů obyvatel. Již v průběhu války začala vznikat pietní místa nejen na hřbitovech, která připomínala oběti válečné vřavy, jež často nemohly být důstojně pohřbeny v domovině. Osudy alespoň některých pomníků padlým představí Viktor Blažek ve své přednášce.

Památníky se budovaly na celém území nově se rodícího státu, vznikaly v oblastech českých, německých i smíšených. V Královéhradeckém kraji se jich dochovalo téměř šest set. Především v česky mluvících oblastech se lidé zbavovali všech upomínek na zaniklou monarchii. Památku vojáků, kteří většinou bojovali v uniformě habsburské monarchie, tak připomínají pomníky s národní symbolikou – lvem či lípou – sokolskými nebo legionářskými atributy. V oblastech německých se tento trend tak naplno neprojevoval. Pomníky nesly často atributy zaniklé monarchie. I tato částečná podobnost s uniformami německé armády mohla vést k jejich likvidaci po 2. světové válce.

Přednáška doprovází výstavu instalovanou během října v Městské knihovně v Jaroměři.

Plakát (PDF)