Letos si budeme připomínat 700. výročí narození Karla IV., druhého Lucemburka na českém trůně. Vždy se hlásil k odkazu Přemyslovců, tedy rodu své matky Elišky. Přestože dospívání prožil na dvoře svého strýce, francouzského krále Karla IV. Sličného, Čechy považoval za svůj domov a zvolil si Prahu za novou metropoli rozsáhlé Svaté říše římské.
Ve snaze o naplnění své myšlenky se rozhodl rozšířit rezidenční souměstí o Nové Město pražské. V době založení již byl hotov celkový projekt Nového Města, které svou velikostí a komplexností vybavení nemělo srovnání mezi městskými založeními v tehdejší Evropě. Ihned tedy následovalo vyměření ulic, náměstí i stavebních parcel. Karlovo založení respektovalo starší osídlení, nepočítalo s demolicemi dosavadní zástavby a jeho hlavní ulice navazovaly na komunikace od bran Starého Města. Přesto se podařilo vtisknout nově zakládanému městu jednotnou koncepci a funkční celistvost. Jejím základem byl promyšlený výběr vhodných míst pro veřejná prostranství i pro jednotlivé klíčové objekty, současně však též smysl pro symbolický význam a gradaci rozmístění těchto dominant.

To a mnoho dalšího se dozvíte na první letošní přednášce Gabriely Wohankové v rámci cyklu Mezi řádky.