Renesanční epitaf odhalil po restaurování mimořádnou uměleckou kvalitu

Srovnání podoby epitafu v Českém Rudolci před, v průběhu a po restaurování | © Vojtěch Krajíček DiS.

Po dvou letech bylo dokončeno náročné restaurování renesančního epitafu v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na Jindřichohradecku. To bylo realizováno v rámci projektu Ministerstva kultury NAKI II. Návštěvníci kostela mají nyní šanci prohlédnout si unikátní renesanční památník bez vápenatých nátěrů.

V dvoulodním kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na Jindřichohradecku, historické části jihozápadní Moravy, si Jan Hodějovský z Hodějova nechal roku 1582 zřídit monumentální téměř sedm metrů výsoký epitaf se sochařskou výzdobou na památku svých rodičů a rodiny. V historii úmyslně poškozený památník postupně pokryly desítky vápenných nátěrů, takže již nebyl dobře patrný charakter a vzhled unikátního renesančního díla.

Díky spolupráci Univerzity Pardubice, konkrétně Fakulty restaurování v Litomyšli a Univerzity Palackého v Olomouci proběhlo v letech 2019–2021 restaurování epitafu Hodějovských z Hodějova v rámci projektu Ministerstva kultury NAKI II. – Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě id. č.: DG18P02OVV005.

"V těchto dnech byly náročné práce dokončeny. Po několika staletí tak můžeme znovu obdivovat krásu renesanční kamenné architektury včetně sochařské výzdoby provedené ve štuku, který byl opatřen barevností napodobující různé druhy mramoru," uvedl PhDr. Roman Lavička, Ph.D. z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, který na restaurování dohlížel. "Opět můžeme pohlédnout do tváře pana Hodějovského z Hodějova, jeho manželky Eufrozíny z Vartemberka a jeho dětí," dodal Roman Lavička.

Ve středním poli edikulového rámu se nalézá reliéfní zobrazení rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, jak klečí v modlitbě před ukřižovaným Ježíšem na Kříži. V levé části klečí Jan Hodějovský oděný v brnění, přilba položená na zemi, se dvěma syny a na protější straně zrcadlově přivrácena ke středu se nalézá jeho manželka Eufrozína z Vartemberku (†1582) s dvěma dcerami. V tympanonu trojúhelného nástavce je vložena reliéfní polopostava Boha Otce. Při patách štítu klečí po stranách dva andělé adorující Zmrtvýchvstalého Spasitele s vítěznou korouhví, který stojí na vrcholu antikizující architektury jako symbolický cíl pozemské pouti člověka, respektive členů rodiny donátora.

Více informací naleznete na webových stránkách Centra pro studium raného novověku