ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Nové kulturní památky v roce 2019 mají České Budějovice, Blatná a Slavonice

Obchnodní dům Brouk a Babka v Č. Budějovicích | © archiv NPÚ

Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2019 nové kulturní památky. V Jihočeském kraji to jsou obchodní dům Brouk a Babka v Českých Budějovicích, vila Theodora Fialy v Blatné a měšťanský dům čp. 532 ve Slavonicích.

České Budějovice, obchodní dům Brouk a Babka, ulice Široká – č.ÚSKP 106351

Obchodní dům Brouk a Babka postavený roku 1935 je kvalitním příkladem funkcionalistické stavby, která svou kvalitou, konceptem a dochovanou autenticitou exteriéru i interiéru, přesahuje regionální poměry. Dílčí novodobé úpravy interiéru včetně repasovaných původních pásových oken, nijak radikálně nenarušily koncepci stavby. Součástí hodnoty objektu jsou zachované stavebně historické konstrukce, řemeslné prvky v podobě kamenného schodiště s kovovým zábradlím či mramorové obložení stěn. Dům je jedním z mála funkcionalistických obchodních domů v jižních Čechách.

Autorem domu je významný český meziválečný architekt Karel Chochola, který působil na území jižních Čech ve dvacátých a zejména ve třicátých letech 20. století, až do jeho smrti v roce 1942.

Blatná, vila Theodora Fialy čp. 394, Holečkova ulice – č.ÚSKP 106369

Vila Fiala/Krčkovna postavená v roce 1905, s dílčími úpravami kolem roku 1910, od významného architekta Karla Fialy, je velmi zajímavým dokladem autenticky dochované výletní restaurace s hospodářským zázemím, která je situována na dominantním místě na severním okraji města Blatná, na kopci Vinice. Vila představuje v dnešní době mimořádný potenciál poukazující na architektonickou a historickou výjimečnost v celém regionu. Netradiční podoba vily je příkladem stavebního typu výletní restaurace z počátku 20. století, kterých se v jižních Čechách dochovalo velmi málo (např. Rudolfov u Jindřichova Hradce).

Architekturu stavby vhodně doplňují architektonické a řemeslné prvky interiéru (dveře, okna, kachlová kamna, osvětlení, výmalba stěn).

Vila má velký kulturní i společenský význam s vazbou na českého architekta Karla Fialu, blatenského rodáka, který spolupracoval s významnými architekty tehdejší doby zejména s Josefem Mockerem, účastnil se obnovy katedrály sv. Víta a ve 20. letech 20. století, coby stavitel Pražského hradu, se podílel na prvních stavebně-historických průzkumech Hradu.

Slavonice, dům čp. 532, Horní náměstí – č.ÚSKP 106373

Pohledově významný dům se zásadní urbanistickou funkcí na slavonickém Horním náměstí dokládá přirozený stavební vývoj měšťanského domu od 16. století zachycující pozdně barokní a klasicistní fázi stavitelství týkající se zejména interiéru, až do modernizace ve 20. a 21. století. Budova má hodnotné nejen dochované hmotové uspořádání a uliční průčelí se sgrafitovou výzdobou v podobě nepravidelných psaníčkových sgrafit, ale také třítraktovou dispozici, historické konstrukce a architektonické a stavební prvky (zaklenutí průjezdu, partii klenutých sklepů, hambalkový dvouúrovňový krov). Dům obsahuje i některé pozdně gotické detaily (lomený oblouk na dvorní straně průjezdu, okénko do dvora). Památkově významné jsou i dochované klenuté hospodářské budovy ve dvoře tvořící ucelení daného souboru staveb.

Dům je architektonickou, urbanistickou a i historicky nedílnou součástí města Slavonice, jehož historické jádro bylo v roce 1961, vyhlášeno městskou památkovou rezervací, pro jeho nesporné památkové, architektonické a historické hodnoty.