ÚOP v Českých Budějovicích

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Nominace na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za Jihočeský kraj

Vyšší Brod, klášter, Rožmberská brána, stav po restaurování, červen 2015

Národní památkový ústav vyhlašuje letos již třetím rokem Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe. Předkládáme vám nominace za Jihočeský kraj.

Smyslem Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví, upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili.

Komise odborníků vybrala na každém ze čtrnácti územních odborných pracovišť NPÚ dva krajské vítěze, které nominovala do celostátního kola, a to v jedné ze čtyř kategorií (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky).

Za Jihočeský kraj je v kategorii obnova památky, restaurování nominováno restaurování pozdně renesančních vrat a maleb na průčelí hlavní „Rožmberské“ brány do klášterního areálu ve Vyšším Brodě a v kategorii prezentace hodnot Centrum třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického v Třeboni.

Restaurování pozdně renesančních dvoudílných vrat a maleb na průčelí hlavní „Rožmberské“ brány klášterního areálu ve Vyšším Brodě

V květnu 2015 skončilo restaurování hlavního průčelí středověké vstupní brány klášterního areálu ve Vyšším Brodě osazením dvoukřídlých malovaných renesančních vrat s rožmberskými erby pětilisté růže a nákladným kováním. „Dvoudílná pozdně renesanční vrata z poloviny 17. století byla od 90. let 20. století nezvěstná a známá jen z fotodokumentace pořízené v 80. letech 20. století“ uvádí Roman Lavička z českobudějovického územního odborného pracoviště NPÚ a dodává: „Během přípravy restaurování hlavní brány proběhlo pátrání v rozsáhlém areálu kláštera s překvapivým zjištěním, že výplně dveří slouží jako pracovní stůl v dílně.“ Nalezená vrata prošla náročným restaurováním, při kterém dendrochronologická analýza odhalila, že vrata byla vyrobena ze smrků pokácených někdy po roce 1625. Restaurováním prošlo rovněž původní kování (závěsy a zámek).

Téměř čtyři století stará vrata se tak po více než dvaceti letech vrátila na své původní místo. Svou erbovní výzdobou doplňují hodnotnou malířskou výzdobu hlavního vstupního průčelí, které bylo restaurováno v letech 2014­–2015.

Restaurování nástěnných maleb na průčelí brány přineslo objev ikonograficky bohaté malířské výzdoby oslavující založení kláštera v roce 1259 a rod Rožmberků – konkrétně Viléma z Rožmberka († 1592) a jeho čtvrtou ženu Polyxenu z Pernštejna, za jejichž vlády a finančního přispění výzdoba kolem roku 1590 vznikla.

Nezbytnou součástí obrazové kompozice je korunovaná Panna Maria s Ježíškem, stojící na půlměsíci a obklopená září (tzv. Assumpta, Nanebevzatá). Bohorodičku, jako patronku cisterciáckého řádu doprovázejí dva řádoví světci – sv. Bernard a sv. Benedikt. Ve spodní části průčelí se objevil motiv Rožmberského jezdce obklopený po stranách erby zmíněného vladařského páru. V malbě jsou zakomponovány dva kamenné rožmberské erby původem ještě ze 14. století.

Na cenu NPÚ byl za restaurování vrat nominován kolektiv restaurátorů Václav Veřtát, Tomáš Skořepa a Jan Korecký.

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví v domě Štěpánka Netolického v Třeboni

Roku 2015 bylo v nově rekonstruovaném domě Štěpánka Netolického v Třeboni – v rámci projektu IOP – zbudováno Centrum třeboňského rybníkářského dědictví, kde návštěvníci získají informace o historii, vývoji a současnosti rybníkářství na Třeboňsku, o záměru zápisu třeboňské rybniční soustavy na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO i o historii a stavebním vývoji domu Štěpánka Netolického.

Stálá interaktivně-vzdělávací, bezbariérová expozice reflektuje téma Člověk a voda v krajině. Expozice využívá moderní technologie (informační dotykové panely s edukativním obsahem, 3D vodní modely, atd.) a je rozdělena do dvou tematických částí. První z nich je věnována osobnosti Štěpánka Netolického, kterého představuje nejen jako rybníkáře, ale rovněž jako schopného stavitele městského opevnění.

Druhá část expozice je zaměřena na vodohospodářské dílo Štěpánka Netolického. Rybníkářství prezentuje jako soubor tradičních technologií, které člověk při práci s vodou využívá, nastiňuje historii a vývoj stavby rybníků v Evropě i v Čechách a podrobně představuje vývoj krajiny Třeboňska v době Štěpánkova působení. Prostřednictvím funkčních trojrozměrných modelů hrází, stavidel a výpustí i renesančních zeměměřičských přístrojů se návštěvníci dozvídají o fyzikálních zákonitostech, na nichž je založeno historické rybníkářské řemeslo.

„Zrekonstruované prostory jsou navrženy jako multifunkční a mohou být využity pro konání společenských akcí, výstav, konferencí, seminářů či školení. Počítá se též s řadou navazujících aktivit, jakými jsou workshopy, přednášky, besedy, autorská čtení či tvůrčí dílny,“ dodává starostka Třeboně Terezie Jenisová.

O vítězích jednotlivých kategorií bude v průběhu léta rozhodovat komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS (International Council on Monuments and Sites) a dalších spolupracujících institucí. Členové komise vypracují posudky na jednotlivé vítěze krajských kol a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové informace vyhodnotí a navrhnou vítěze. Slavnostní vyhlášení Cen NPÚ Patrimonium pro futuro proběhne 21. září v Náměšti nad Oslavou.

Své favority může i letos podpořit také veřejnost; v letních měsících bude možné hlasovat ve veřejné anketě. Na základě výsledků hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání Cen NPÚ Patrimonium pro futuro udělena i cena veřejnosti.