Evidence všech movitostí je dnes povinnou součástí správy památkových objektů, není ale výdobytkem naší moderní doby, jedny z nejstarších zachovaných inventářů na našem území pocházejí z jindřichohradeckého zámku. Dva pozdně renesanční soupisy vnitřního vybavení z této rezidence prezentují autorky v knize v širokých souvislostech a doplňují je studiemi z dějin rodu pánů z Hradce.

Starší z inventářů sepsala roku 1604 paní Kateřina Hradecká, rozená z Montfortu (1556–1631), vdova po Adamovi II. z Hradce (1549–1596), vladaři hradeckého domu a nejvyšším pražském purkrabí – zástupci habsburského panovníka Rudolfa II. v zemi. „Vůbec nebylo běžné, aby tak vysoce urozená aristokratka a paní domu, jakou Kateřina Hradecká byla, zaznamenávala soupis veškerých zámeckých movitostí, a to v tak nebývalém rozsahu,“ prozradila Eva Lukášová z Generálního ředitelství Národního památkového ústavu a doplňuje, že soupisy zapsala vlastní rukou ve velmi specifické švábské němčině. Nechybí ani osobní poznámky, ve kterých si například označovala předměty, které se jí obzvlášť líbily.

Unikátní pramen přináší informace o podobě nejluxusnějších předmětů určených k reprezentaci i o předmětech určených pro každodenní užití jako byly například zlaté a stříbrné nádoby, baldachýny, výbava loží, tapiserie, zlatem a stříbrem zdobené přehozy, orientální koberce, sedací nábytek, nádobí, svítidla, toaletní potřeby, obrazy či vybavení kaple.

Roku 1638 dala zaznamenat movitosti jindřichohradeckého zámku, tentokrát česky, také paní Alžběta Pragerová, zámecká komornice a strážkyně pokojů. „Ve sbírkách státních zámků Jindřichův Hradec a Telč se některé z těchto památek nalézají až do dnešních dnů,“ dodává jedna z autorek Eva Lukášová.

Čtenáři v knize naleznou kromě edic těchto pramenů také studie přibližující dějiny pánů z Hradce a jejich manželek, především pak přední dámy Českého království Kateřiny Hradecké, rozené z Montfortu, spřízněné s nejbohatšími evropskými rody (mj. Fuggerové). Příběh této šlechtičny, jež se dožila na svou dobu pozoruhodných 75 let, zachycuje její mládí, kdy vyrůstala jako dvorní dáma na vladařských dvorech, popisuje nákladnou svatbu s Adamem II. z Hradce uskutečněnou pod habsburskou patronací i život na hradeckých sídlech spojený s velkolepou reprezentací. Je zde zachycen i osud Viléma Slavaty, manžela její dcery Lucie Otýlie.

Knihu představí autorky v rámci přednášky, která se bude konat v zasedacím sále Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích v pondělí 4. února 2019 v 16.30 hodin. Vstup je volný. Knihu bude možné zakoupit v běžné obchodní síti; v e-shopu NPÚ, nebo v budově Národního památkového ústavu na Senovážném nám. č. 6. v Českých Budějovicích bude k dostání za zvýhodněnou cenu.

Předem děkujeme za zveřejnění zprávy v médiích.

https://www.npu.cz/cs/uop-ceske-budejovice

odkaz na knihu v eshopu NPÚ: 

Kontakty:

PhDr. Eva Lukášová

Generální ředitelství NPÚ v Praze, mob. 724 663 637, lukasova.eva@npu.cz

Mgr. Martin Gaži

NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, mob. 724 929 933, gazi.martin@npu.cz

Bc. Eva Neprašová

NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích, mob. 777 484 583, neprasova.eva@npu.cz

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihočeském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a vydává řadu publikací, provádí archeologické průzkumy, provozuje galerii na Senovážném nám. 6. v Českých Budějovicích.

Další informace naleznete na www.npu.cz.