Jihočeští památkáři vydávají osmé pokračování sborníku Památky jižních Čech. Tentokrát čtenářům přináší informace o opravách starého zámku Libějovice v 19. století, marném úsilí o uchování hrobky rodiny Rosenauerů na staroměstském hřbitově v Českých Budějovicích či o průzkumu náhrobků na židovském hřbitově v Milevsku. Jiné kapitoly se věnují restaurování Rožmberské brány ve vyšebrodském klášteře a restaurování mozaiky na budově spojené s kostelem Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. Kratší texty podávají informace např. o revitalizaci borovanského kláštera, nové prohlídkové trase na zámku Jindřichův Hradec, budově muzea dělnického hnutí v Českých Budějovicích i o nejzajímavějších nově prohlášených kulturních památkách v Jihočeském kraji. Sborník Památky jižních Čech 8 lze zakoupit za zvýhodněnou cenu v galerii NPÚ na Senovážném nám. 6 v Českých Budějovicích, v e-shopu NPÚ nebo v distribuční síti Kosmas.
Sborník Památky jižních Čech 8 pravidelně přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji.
Do úvodní části byly zahrnuty texty, které dokumentují historii památkové péče v daném regionu. První z nich si všímá havarijního stavu, údržby a oprav tzv. starého zámku Libějovice v 19. století, a to zejména na základě dochované korespondence mezi správou panství a jeho schwarzenberskými vlastníky. Druhá rekonstruuje marné úsilí okresního konzervátora a dalších památkářů o uchování hrobky rodiny Rosenauerů na staroměstském hřbitově v Českých Budějovicích. Na konci padesátých let 20. století znamenala ideologická konstrukce nepřátelského třídního původu pohřbených měšťanů jeden z důvodů k likvidaci památky.
Další podrobnější studie se zabývají pestrými tématy souvisejícími s aktuálními výzkumy souvislostí jihočeských památek, například otazníky nad reálnou existencí zařízení na lov divokých kachen (tzv. kačeníku) mezi rybníky Malý a Velký Tisý na Třeboňsku, o němž víme na základě unikátního plánu z roku 1699. Další text analyzuje informace získané průzkumem náhrobků na židovském hřbitově v Milevsku v konfrontaci s písemnými prameny. Vytváří tak nově strukturovaný obraz života tamější židovské komunity. Pozdně středověké počátky kláštera v Borovanech rekonstruuje odborná stať, která se zaměřuje na rozdíly mezi svědectvím primárních pramenů a „pamětí“ na počátky konventu v barokní kronice. Libějovický starý zámek v posledních letech prošel významnou opravou fasád, jejich průzkum, který při té příležitosti proběhl, odhalil nové informace o historii tohoto významného objektu. Život Českého Krumlova na přelomu 19. a 20. století připomíná na základě tehdy vzniklých staveb a veřejně přístupných artefaktů (zejména pomníků) text doplněný výběrovým seznamem českokrumlovských architektů, stavitelů, zedníků a tesařů v období 1890–1918. Jistou funkční i ikonografickou souvislost bychom mohli nalézt mezi renesanční výzdobou Rožmberské brány ve vyšebrodském klášteře a beuronskou mozaikou na budově Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti oltářní spojené s kostelem Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. Obě významná výtvarná díla byla v poslední době restaurována a jsou ve sborníku připomenuta studiemi o jejich historii. První z nich mimo jiné odhaluje jako objednavatele díla opata Johanna III. Harzia (1587–1588), druhé interpretuje spolupráci zakladatele českého mozaikářství Viktora Foerstera s Pantaleonem Majorem a Desideriem Lenzem.
Kratší texty podávají informace o regeneraci a revitalizaci borovanského kláštera, nové instalaci prohlídkové trasy na zámku Jindřichův Hradec, peripetiích vzniku a architektonických hodnotách skulpturalistické budovy normalizačního muzea dělnického hnutí v Českých Budějovicích, mnohaletém restaurování pozdně barokních varhan v příhraničním (historicky moravském) Rancířově a landštejnském nálezu dýmky ze 17. století v kontextu počátků středoevropského kuřáctví. Nejdůležitější poznatky, které přinesla několikaletá práce na soupisu jihočeských procesních korouhví a nebes, sumarizuje text, který upozorňuje na tuto dlouhodobě podceňovanou součást kulturní historie regionu. Mezi nejdůležitější jihočeské opravy a restaurování, které byly realizovány na jihu Čech v posledních letech, byly vybrány středověké nástěnné malby a kamenické prvky v mladošovickém kostele sv. Bartoloměje, štuky a malířská výzdoba boční kaple poutního kostela na Klokotech u Tábora, barokní mřížka presbyteria tamtéž, barokní výmalba klenby zámecké kaple sv. Anny v Kolodějích nad Lužnicí, barokní oltáře kostela sv. Jana Křtitele v Zátoni, renesanční fasáda staré radnice v Prachaticích, sýpka ve farním areálu v Radomyšli a kachlová kamna na zámku Hluboká. Ve výběru nejzajímavějších kulturních památek prohlášených v roce 2016 se objevily bývalé občanské záložny na třeboňském a milevském náměstí, zámek v Myslkovicích, kaplička u Křenovic na Písecku a venkovská usedlost v Dolní Pěně na Jindřichohradecku.
Předem děkujeme za zveřejnění zprávy v médiích.
