Nově prohlášené kulturní památky v roce 2022

Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji v roce 2022

České Budějovice, železniční stanice Hlavní nádraží, č.ÚSKP 106779 (pozdní zápis), prohlášeno 31. 12. 2021

Hlavní nádraží v Českých Budějovicích je jedna z největších budov předmoderního období ve městě, zároveň patří k nejvýraznějším stavbám počátku 20. století na území města.

Symetrická monumentální budova s dominantní středovou částí od architekta ing. Gustava Kulhavého je postavena v historizujícím slohu, kombinující prvky renesance a klasicismu a doplněný prvky vídeňské secese. Budějovické nádraží je hodnotné mírou dochování historických konstrukcí – štukové výzdoby a celkové podoby fasád, interiérová výzdoba, ocelové konstrukční prvky, zastřešení kupolí, zastřešení nástupišť, kamenná schodiště včetně zábradlí, část výplní otvorů apod.

Historizující architektura a celkové pojetí je cenným příkladem drážní budovy na území bývalé Rakousko-Uherské monarchie. Budova je významná i spojením s osobností ing. Gustava Kulhavého, který se podílel na mnoha drážních budovách na území Rakousko-Uherska a Československa a dále se podílel na významné stavbě moderní české architektury v podobě centrály ČSD na pražské Florenci.

Více o památce v Památkovém katalogu

České Budějovice, základní škola Dukelská čp. 258, č.ÚSKP 106926, prohlášeno 31. 5. 2022

Objekt představuje velmi kvalitní příklad školní budovy postavené v letech 1912 – 1913 podle plánů Johanna Stepana v doznívajícím historizujícím slohu s prvky geometrické secese.

Rozlehlá zděná dvoupatrová trojkřídlá budova vykazuje vysoký stupeň dochování autenticity historizující úpravy fasád i celkové hmoty, včetně dispozičního řešení a zachovaní stavebně historických konstrukcí v podobě schodiště s kovovým zábradlím, reprezentativní prosklené vstupní dveře či štuková výzdoba vstupních vestibulů.

Zároveň její neopominutelnou hodnotou je i urbanistické začlenění do budějovické sídelní struktury města v blízkosti historického jádra, v těsném sousedství dalších školních budov.

Více o památce v Památkovém katalogu

Rožmberk nad Vltavou, pozůstatky šibenice, č.ÚSKP 106930, prohlášeno 4. 6. 2022

Rožmberská šibenice je ojediněle dochovanou památkou raně novověkého trestního práva a v jižních Čechách patrně patřila k nejrozšířenějšímu typu kvadratických popravišť studničního typu.

Tyto doposud značně opomíjené objekty se v rámci ČR jen ojediněle stávají součástí památkového fondu. Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem dochovaných nadzemních konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity – kromě přirozených destrukčních procesů na lokalitě v minulosti nedocházelo k žádným památkově nežádoucím zásahům.

Více o památce v Památkovém katalogu

Vodice, usedlost čp. 25, č.ÚSKP 106798, prohlášeno 19. 1. 2022

Mimořádně autenticky dochovaná usedlost nacházející se v historickém jádru obce Vodice, v těsné blízkosti návsi, představuje netradiční trojstrannou usedlost drobnějšího charakteru s minimem zdobných prvků, z první poloviny 19. století, která se zcela vymyká tradiční zděné uzavřené zástavbě vesnice z druhé poloviny 19. století.

Nejhodnotnější stavbou v areálu je obytně hospodářská budova se zachovalou tradiční trojdílnou dispozicí a s dochovanou klenutou černou kuchyní s vestavěnou pecí. V interiéru se dochovala řada historických konstrukcí a řemeslných prvků jako jsou např. povalové stropy včetně hliněné omazávky, segmentové klenby do traverz, valené klenby, hambalkový a vaznicový krov a interiérové kazetové dveře včetně kování.

Více o památce v Památkovém katalogu

Milenovice, bývalý renesanční panský hospodářský dvůr čp. 5 a čp. 59, č.ÚSKP 106941, prohlášeno 16. 6. 2022

Mimořádně rozlehlý Milenovický dvůr s relativně ucelenou zástavbou je cenným příkladem hospodářského dvora, který se řadí svým stářím, hmotou a dispozicí k hodnotným stavbám v užším regionu jižních Čech, ale i v rámci celé České republiky. Hodnota areálu spočívá zvláště v jeho historické podstatě, spočívající v dokladu boomu zakládání vrchnostenských hospodářských dvorů na jednotlivých panstvích v 16. a 17. století.  Rozsah renesanční podoby dvora s jistotou dokládají jádra západního křídla (stodola) a východního křídla (sýpka s věží), kde je v průčelích ve větších fragmentech dochována sgrafitová výzdoba (kvádrová sgrafitová bosáž).

Jednou z nejhodnotnějších budov dvora je východní křídlo s barokní úpravou na sýpku s bosovaným portálem, kvádrovou sgrafitovou bosáží a detaily šambrán s rozetami, které mají pozdně renesanční charakter. Unikátním objektem ve dvoře je dochovaná severní stodola odpovídající renesanční výstavbě dle dochovaných konstrukcí a prvků jako je sgrafitová výzdoba na průčelích, jednoduchá profilace římsy s podvalem a dvouúrovňový hambalkový krov s krovovými prvky/detaily.

Areál výrazně zhodnocují hospodářské budovy tvořící zázemí dvora, zejména budova stájí se segmentovými klenbami do traverz s průvlakem a litinovým sloupkem. Dvůr si dochoval mnoho architektonických a řemeslných prvků a detailů (kamenná ostění s nadpražím ve stáji, cihelné podlahy, prkenné podlahy, věž nad průjezdem).

Více o památce v Památkovém katalogu

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.