KRAJÍŘOVSKÉ RYBNÍKY NA NOVOBYSTŘICKU A CHLUMECKU
V rámci projektu INTERREG ATCZ261 bylo zpracováno téma RYBNÍKY.
Počátky systematického rybníkářského podnikání na Novobystřicku a Chlumecku souvisejí s rodem Krajířů z Krajku. V jižních Čechách drželi majetky mezi lety 1381–1575. Počátky novobystřické rybniční soustavy můžeme sledovat již od druhé poloviny 15. století, kdy je doložena existence 19 rybníků.
Mezi nejstarší rybníky, uvedené v tzv. landštejnském urbáři z roku 1487, patří např. Kebharecký, Horní žišpašský, Dolní žišpašský, Osika, Novobystřický či Mnišský. Jádrem rybniční soustavy na panství Chlum u Třeboně se staly velké lutovské rybníky Staré jezero, Starý hospodář a Podsedek, které nechal postavit Volf starší z Krajku v letech 1520-1529. Roku 1542 vstoupil do Volfových služeb Mikuláš Ruthart z Malešova, který dobře poznal práci třeboňského fišmistra Štěpánka Netolického.
Ihned pokračoval v práci svých předchůdců, kterou ještě upravil a vylepšil; jedním z jeho prvních rybníků byl rybník Kanclíř (dnes Starý Kanclíř a Nový Kanclíř). Poté, co Krajířové po zákupu sousedního rakouského panství Litschau mohli posunout jižní hranici chlumeckého panství na jih, mohl Ruthart postavit své největší dílo - Staňkovský rybník (1551–1559) na původně hraniční říčce Hostici.
V šedesátých letech 16. století se nacházelo na chlumeckém panství 18 rybníků. Velmi nákladná stavba mnoha rybníků v poměrně krátké době třiceti let přivedla rod Krajířů k tak velkému zadlužení, že Vilém Krajíř z Krajku, syn Volfa staršího, prodal panství Novou Bystřici i s chlumeckým dílem roku 1575 Janu staršímu z Lobkovic.
Rybníkářská aktivita v této oblasti pak víceméně ustala.
VIDEOREPORTÁŽ - Technické památky česko-rakouského příhraničí - RYBNÍKY
O PROJEKTU
V roce 2021 se Národní památkový ústav zapojil do projektu přeshraniční spolupráce , který byl podpořený z programu Interreg V-A Rakousko - Česká republika.
O PROJEKTURychlý kontakt
Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.
