Ve středu 13. října se v prostorách Nové budovy Národního muzea v Praze uskuteční mezinárodní konference, která se bude věnovat architektuře 60. a 70. let minulého století a její památkové ochraně. Konferenci pořádá Národní památkový ústav a je určena nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost. Vstup je zdarma po předchozí registraci.
Na konferenci s názvem Architektura 60. a 70. let 20. století a památková péče zazní ve dvou blocích celkem 10 příspěvků. Konference je zdarma přístupná pro veřejnost, zájemci se mohou registrovat zde. Úvodní příspěvky přednese generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha. Dopolední blok představí to nejlepší z architektury 60. a 70. let minulého století, a dále se bude věnovat postavení architektů v Československu v uvedeném období, charakteristickému materiálu brutalismu – betonu, i prezentaci této architektury pomocí nových technologií. Odpolední blok zahájí profesor Petr Vorlík z Fakulty architektury ČVUT s příspěvkem, který se bude věnovat aspektům, které poválečnou architekturu v současnosti nejvíce ohrožují. Dále bude reflektována památková ochrana těchto staveb v mezinárodních souvislostech a v závěru konference bude představen projekt Kulturáky, který popisuje fenomén kulturních domů ze sociokulturního hlediska. Kompletní program konference je k dispozici zde.
Konference završuje pětiletý projekt Národního památkového ústavu, který se zaměřil na výzkum v současnosti nejohroženější skupiny hmotného kulturního dědictví – moderní architektury 2. poloviny 20. století. Cílem projektu je ukázat, že stavby z tohoto období mnohdy vykazují formální, architektonické a materiálové hodnoty vysoké úrovně a že snaha o jejich zachování příštím generacím jako dokladu hmotného a kulturního svědectví doby je smysluplná a oprávněná. Stavby vzniklé v 60. a 70. letech minulého století představují významnou etapu v dějinách české architektury. Proměny architektury poválečného období se celosvětově odvíjely od hledání stylu a vývoje materiálů i technologií. V zemích východního bloku tyto proměny přímo souvisely s proměnami politické scény. Architektura se stala výkladní skříní socialistické společnosti. Právě proto si stavby z tohoto období později vysloužily nálepku „ideologické“ a jejich architektonická kvalita byla dlouhodobě nedoceňována.
