Obnovu vybraných částí ikonického hradu Karlštejn dnes slavnostně zahájili předseda vlády Andrej Babiš, ministr kultury Lubomír Zaorálek a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt obnovy si vyžádá přes 150 milionů korun a částečně bude hrazen z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.
„Hrad Karlštejn je jednou z nejnavštěvovanějších památek v naší zemi, ročně ho navštíví přes 200 000 lidí. Stávající návštěvnické zázemí už je pro lidi nevyhovující. Jsem rád, že se podařilo obnovu části hradu začít, po rekonstrukci, která vyjde přes 150 milionů korun, tu bude třeba i multifunkční sál se zázemím. Karlštejn není první národní památkou, do které investujeme. Po generální rekonstrukci Národního muzea jsme nedávno znovuotevřeli Státní operu. Ochranu hmotného kulturního dědictví považuje naše vláda za svou prioritu,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Předmětem projektu Hrad Karlštejn – klenot české země je východní část Purkrabství, kde vznikne moderní návštěvnické centrum, v suterénu bude vybudována nová expozice věnovaná vzniku a minulým obnovám hradu a rovněž expozice o historii vinařství na Karlštejně. Pod nádvořím v nově objevených prostorách bude umístěna další expozice, věnovaná kamenickým prvkům. Na parkánu budou obnoveny užitkové zahrady a bude zde vybudováno nové sociální zařízení. Obnoven bude i suterén Císařského paláce, kde vznikne multifunkční sál se zázemím. V něm bude instalována stálá expozice tesařských prvků. Obnovovat se bude technické zázemí a také část inženýrských sítí hradu.
„Karlštejn je národní kulturní památkou od roku 1962 a patří mezi naše přední památkové skvosty. Projekt NPÚ je krok správným směrem, protože obnova zviditelní nejen hrad samotný, ale také region i celou Českou republiku. A takovéto kulturní dědictví jsme povinni uchovat pro další generace,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek.
„Národní památkový ústav je dlouhodobě úspěšný v čerpání evropských prostředků, s jejichž pomocí může realizovat i takto náročné projekty obnovy. Dobře víme, že památky, a zejména jejich zázemí pro návštěvníky, musí odpovídat současným požadavkům a poskytovat patřičný komfort – hradu Karlštejn v tomto směru mnoho dlužíme. Věřím, že díky tomuto projektu očekávání veřejnosti naplníme,“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Hrad Karlštejn byl budován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských i českých korunovačních klenotů. Stavba byla dokončena v roce 1365, kdy došlo k vysvěcení kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Objekt prošel po roce 1480 stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Dnešní vzhled hrad získal při poslední významné přestavbě z konce 19. století, vedené architektem Josefem Mockerem. V polovině 80. let 20. století byla opravou střešní krytiny a fasád Velké věže zahájena generální obnova hradu. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 pak byla provedena sanace dřevěných stropních konstrukcí paláce a obou věží.
V rámci realizace projektu se nepředpokládá úplné a dlouhodobé uzavření hradu, kvůli zajištění bezpečnosti návštěvníků či z technologických důvodů mohou nastat krátkodobé uzavírky vybraných částí. Stávající návštěvnické okruhy však nebudou stavebními pracemi přímo zasaženy a budou tedy návštěvníkům dále přístupné.
