Kostel sv. Haštala včera a dnes

Kostel sv. Haštala v Praze na Starém Městě

Co vše lze zjistit o středověkém kostele? Pomocí stavebněhistorického průzkumu docela dost věcí. Podívejte se na proměny kostela sv. Haštala v Praze na Starém Městě v průběhu let krok za krokem.

Kostel sv. Haštala najdete v Praze nedaleko Anežského kláštera. Jde o nepravidelnou čtyřlodní baziliku s věží. Zvenku chrám působí jako prostá stavba bez výraznějšího členění, kromě jednoduchých opěrných pilířů. Uvnitř kostela se dochovaly gotické a barokní klenby, významnou památkou jsou pak zbytky nástěnných maleb z konce 14. století v sakristii. V době svého vzniku ale vypadal kostel trochu jinak. Díky stavebněhistorickému průzkumu můžeme určit, jaké části kostela jsou nejstarší, kdy vznikly, jak se kostel postupně rozrůstal, nebo co se z něj nedochovalo.

Stavebněhistorický průzkum (SHP) provádějí odborníci z Národního památkového ústavu. Jeho cílem je podrobně poznat stavbu a její historický vývoj. Základem je detailní průzkum stavby – konstrukcí, prvků, detailů i prostorových souvislostí – a shromáždění písemných, plánových a obrazových materiálů. Je jedním ze základních podkladů pro kvalitní a efektivní památkovou péči, zejména při určování optimálních podmínek péče o nemovité památky.

Vizualizace stavebního vývoje kostela 

Na místě dnešního kostela se původně nacházela románská bazilika sv. Haštala.

       

Gotický kostel se začal stavět vedle baziliky někdy v druhé polovině 14. století. Východní závěr baziliky byl zbořen a byla vybudována kaple Všech svatých.
Vznikl polygonální chór hlavní lodi kostela, stěna jižní boční lodi, věž a západní průčelí.

        

Následně došlo k zboření zbytku románské baziliky a na jejím místě byla zřízena dvoulodní síň.

        

Za výstavbou pozoruhodného severního dvoulodí stáli patrně stavebníci blízcí dvorskému prostředí z rodu arcibiskupa Jana z Jenštejna. Spolu s Třeboní patří haštalské dvou lodí k prvním projevům tzv. krásného slohu v architektuře.

        

Po požáru v roce 1689 byl kostel barokně upraven architektem Pavlem Ignácem Bayerem do podoby, která se i přes menší úpravy zachovala dodnes.

        

Další zajímavé detaily stavebního vývoje kostela naleznete v obrazové galerii.