Mnoho podob Národního památkového ústavu: Náš člověk v oddělení prezentace a vnějších vztahů

Přibliž nám svoji práci. Jak vypadá tvůj typický den?

Typický den u mě asi neexistuje. Mojí prací je připravovat akce, kterými se NPÚ prezentuje navenek – veletrhy, konference nebo třeba vernisáže. Hodně tedy záleží na tom, jaká akce se zrovna chystá. Když se na začátku roku konají veletrhy, měsíc skoro nejsem doma, na jaře se zase chystají tiskové konference k zahájení návštěvnické sezóny – zajišťuje se místo konání, hudba, moderace, catering, pozvánky, … zkrátka celá akce od A do Z. Když je klidněji, řeší se běžné úkoly spojené s celoroční propagací, jako je distribuce reklamních materiálů nebo schraňování fotografií. To už je spíš administrativa.

Co tě na této práci baví?

Práce s lidmi a rozmanitost. Každá akce je jiná, setkává se na ní jiný typ lidí, každého zajímá něco jiného a každý má jiná očekávání. Na veletrh cestovního ruchu přijdou jiní návštěvníci než na veletrh památek, jiní lidé zase dorazí na vernisáž architektury. Baví mě všechny tyto skupiny poznávat, ukazovat jim, co NPÚ dělá, a snažit se, aby se jim to líbilo a ta „naše“ akce pro ně nebyla jen jednou z mnoha.

Co je na tvé práci nejtěžší?

Práce s lidmi :-) a potom samozřejmě souhra všeho. Každá akce má svůj harmonogram a vy potřebujete, aby vše klaplo, všechno na sebe plynule navazovalo, lidé byli na místě včas a dodali, co mají. Pokud se vám ale auto s technikou zasekne v pražské dopravě, nemůžete zapojit aparaturu, nebo nemá moderátor jak zkoušet, pak je na řadě improvizace. Důležité je zachovat si chladnou hlavu, zhroutit se můžete až večer doma.

Co na tvé práci ostatní možná překvapí?

Že ji někdo dělá. U produkce platí, že pokud se dělá dobře, nikdo o vás neví. Všimnou si vás až ve chvíli, kdy se něco pokazí. Návštěvník konference, dnů otevřených dveří nebo vernisáže si málokdy uvědomí, že všechno, co mu zde přijde samozřejmé, od cedulí s ukazateli po pódium, musel někdo vymyslet, zařídit a připravit. Občas mi kamarádi říkají: „Co je na tom? Konferenční sál je přeci připravený, pošleš do něj někoho s prezentací a je to, ne?“ Kdo někdy něco organizoval, ví, že to taková sranda není, ale je pravda, že než jsem tuhle práci začala dělat, sama jsem netušila, co všechno obnáší.

V čem myslíš, že je tvoje práce jiná tím, že jí děláš právě v Národním památkovém ústavu?

Určitě zaměřením na hrady a zámky a kulturu vůbec. Pochybuji, že na jiném místě bych mohla organizovat akce na tak úžasných místech jako je Invalidovna nebo zámek Lemberk.

Při jaké příležitosti tě můžeme potkat?

Aktuálně se připravuje každoroční Hradozámecká noc, která se letos koná na hradě Grabštejn ve znamení rodu Gallasů a Clam-Gallasů. Na té určitě budu někde pobíhat, ale doufám, že o mně budete vědět co nejméně.