Média a my – 1/2024
Kde o nás napsali nebo natočili reportáž? Poslechněte si ohlasy v médiích.
- Unikátní archeologické nálezy u pražského Jezulátka
- Naučná stezka F. X. France na Plzeňsku vás provede historií
- Památkáři odmítají větrníky nedaleko hradu Rožmberk
- Nový díl Aristokratky ve varu je právě v kinech
- Ohlédnutí za rokem Harrachů společně s kastelánem zámku Hrádek u Nechanic Martinem Rejmanem
- Memorandum mezi NPÚ a ČKA
- Ocenění Patrimonium pro futuro 2023 pro restaurátory kostela v Domažlicích
- Podle legendy zbarvila Červený most u Nepomuku krev padlých vojáků
- Zrušení památkové ochrany budovy v areálu bývalé tabákové továrny v Tachově
Unikátní archeologické nálezy u pražského Jezulátka
Při výzkumu spojeném s budováním nových suterénů pod terasou před kostelem Panny Marie Vítězné v Praze odkryli archeologové nálezy z raného i vrcholného středověku. K nejzajímavějším patří pozůstatky dřevohliněné hradby pocházející z 10. století a stejně staré cesty, která se nacházela v její blízkosti. Kostel je druhým nejnavštěvovanějším v Praze.
Naučná stezka F. X. France na Plzeňsku vás provede historií
Naučná stezka Františka Xavera France je vhodná pro jakékoliv roční období. Je přibližně 10 km dlouhá a najdete na ní celkem 13 zastavení. Ta si jistě vychutnají jak znalci archeologie, tak samozřejmě také laici. Naučná stezka nedaleko Plzně byla pojmenována po známém amatérském archeologovi a badateli Františku Xaveru Francovi (1838-1910).
Památkáři odmítají větrníky nedaleko hradu Rožmberk
Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou na Českokrumlovsku. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou. Měly být instalovány celkem tři větrné elektrárny vysoké téměř 250 metrů, což by je řadilo mezi nejvyšší v Česku.
Nový díl Aristokratky ve varu je právě v kinech
Poslechněte si rozhovor s kastelánem zámku Milotice a spisovatelem Evženem Bočkem. Na zámku v Miloticích sice dnes působí jako kastelán, ale po návštěvnických trasách návštěvníky už neprovádí: „Dnes už neprovázím, návštěvy se často zvrhly v besedu o aristokratce,“ směje se. Filmovou adaptaci knihy Aristokratka ve varu mohou návštěvníci v těchto dnech navštívit v kinech.
Rozhovor s kastelánem zámku Milotice Evženem Bočkem
Rok 2023 byl pro Národní památkový ústav rokem Harrachů, na Národním muzeu letos přibyla bustu Jana Nepomuka Harracha. „Byl prvním ředitelem v budově Národního muzea. Vždycky tvrdil, že se cítí s muzeem být jedno tělo, jedna duše,“ vypráví kastelán zámku Hrádek u Nechanic Martin Rejman. „Odkaz Harrachů je na našem území neustále živý a tento rok propojil neuvěřitelné množství dobrých lidí, kteří ho nesou dál,“ dodává pro Radiožurnál.
Memorandum mezi NPÚ a ČKA
Memorandum, které 17. ledna 2024 podepsali generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a předseda České komory architektů Jan Kasl, je metodickým návodem pro užší spolupráci zadavatelů architektonických soutěží s ČKA a NPÚ už od počátečních fází přípravy soutěží.
„Je naší snahou, aby si zadavatelé architektonických soutěží už při jejich přípravě vyžádali požadavky památkové péče, které následně budou součástí soutěžních podmínek. Vítáme také, že u záměrů s památkovými zájmy ČKA doporučí účast zástupců NPÚ, především coby odborných znalců poroty, případně i členů,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
„Iniciovali jsme jednání s paní generální ředitelkou NPÚ na základě několika zpochybnění architektonických soutěží po jejich vyhlášení odbornými pracovišti NPÚ a dospěli k řešení, které by takovému postupu mělo zabránit. Účastníci soutěží musí dostat jasné zadání již v rámci soutěžních podmínek, aby nedocházelo k plýtvání tvůrčí energií a změnám úspěšných návrhů v dalším projektovém procesu,“ doplnil předseda České komory architektů Jan Kasl.
Memorandum se zaměřuje také na školení o přípravě a průběhu architektonických soutěží a školení porotců.
V rozhovoru (od 17. minuty) se ohlédneme i za loňskou sezónou, zhodnotíme návštěvnost a podíváme se, co nás čeká v té letošní.
Ocenění Patrimonium pro futuro 2023 pro restaurátory kostela v Domažlicích
Původně gotický kostel Narození Panny Marie na domažlickém náměstí Míru, jehož vlastníkem je Římskokatolická farnost Domažlice, obsahuje cennou malířskou výzdobu od Františka JuliaLuxe z období barokní přestavby. V letech 2017–2022 byly tyto nástěnné malby restaurovány. Restaurátoři MgA. Jiří Suchan a MgA. David Hrabálek získali ocenění za výborné provedení restaurování a odpovědný přístup zahrnující také studium dalších Luxových realizací. Díky nim je možné obdivovat v kostele autentickou Luxovu práci.
Podle legendy zbarvila Červený most u Nepomuku krev padlých vojáků
Barokní most, takzvaný Červený, mezi městem Nepomuk a obcí Klášter na jihu Plzeňska je kulturní památkou. Tato technická stavba je opředena mnoha legendami, ale ani realita týkající se mostu není k zahození.
„Jak je vidět, tak most získal své jméno zřejmě podle dominantní barvy, protože na něm převládá červená. A jak ukazují destrukce těch vrstev, protože most dnes už úplně nezáří novotou, tak červenou barvu měl i dříve,“ uvedl památkář plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Kroupa, který pokračoval popisem mostu: „Je pozdně barokní, takovým jeho charakteristickým prvkem je motiv balustrády, kterou prolamují oválné otvory v parapetu. Most má jen jeden oblouk půlkruhovitého průřezu, kterým protéká potok Muchovka.“
Tato industriální stavba z konce 18. století je podle Pavla Kroupy zajímavý krajinný prvek. Podél potoka Muchovka, nebo též Mihovka, se totiž naskýtá pozoruhodná krajinná scenérie. „Když vyrazíme z Nepomuku do Kláštera, tak nejen, že nejdřív míjíme raně barokní kapli sv. Vojtěcha, ale potom vlastně vcházíme do takového údolí, kde se za potokem rozkládají vlhké louky, v nichž dominuje několik solitérních vzrostlých starých stromů, jsou to převážně duby, a na druhé straně se tyčí skály kopce Zelená hora, na kterém stojí stejnojmenný zámek,“ popsal Kroupa.
Pověstí, které se k místu vážou, je několik. Podle památkáře budou ale spíše novějšího data, jelikož most není tak starý, jako časy, o kterých pověsti hovoří. „To se bavíme o 15. století. Mluví se o tom, že za časů husitských válek se v těchto místech strhla krvavá bitva, kdy proti sobě bojovali husité a křižáci. Most se zbarvil krví do ruda a tím získal své jméno,“ sdělil Kroupa. Dále se zde traduje pověst, že místní se poté několikrát pokoušeli most nabílit, ten se však vždy nakonec samovolně zbarvil do červena.
Zrušení památkové ochrany budovy v areálu bývalé tabákové továrny v Tachově
Historická budova v areálu bývalé tabákové továrny v Tachově už není kulturní památkou. Rozhodlo o tom Ministerstvo kultury, přestože s tím památkáři nesouhlasili.
Ministerstvo kultury vyškrtlo historickou budovu v areálu bývalé továrny na tabák v Tachově ze seznamu kulturních památek. Vyhovělo žádosti vlastníka, developera Jaroslava Třešňáka, který ji chce zbourat. Památkáři přitom protestovali a také Ministerstvo kultury ještě před deseti lety označovalo celý areál za historicky, architektonicky i urbanisticky jedinečný a velmi cenný. Psalo o kvalitní architektuře i vynikajícím stavu budov, přičemž zdůrazňovalo, že jde o poslední autenticky dochovanou industriální architekturu ve městě a jedinou dochovanou tabákovou továrnu v celém Plzeňském kraji. V roce 2013 ho prohlásilo za kulturní památku.
Jaroslav Třešňák ovšem od té doby přišel s vizí, jak celý areál změnit. V hlavní budově továrny plánuje kavárny, obchody, vedle supermarket. Budova bývalé kuchyně s jídelnou ale do jeho představ nezapadla, chce ji proto zbourat a místo ní postavit pás bytových domů. Z toho důvodu požádal Ministerstvo kultury, aby zrušilo její památkovou ochranu.
