Konference Zrod moderního Středoevropana v Kroměříži
Mezinárodní konference Zrod moderního Středoevropana | 2018 Rozlomená doba v Kroměříži mapuje kořeny občanské společnosti
Dlouhé období let 1848 až 2018 zmapuje/zhodnotí mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana, kterou na Arcibiskupském zámku v Kroměříži pořádá 19. – 21. září 2018 Národní památkový ústav, Univerzita Palackého a Muzeum umění Olomouc. Přednášející se zaměří na otázky postupného formování občanské společnosti, na přístupy k jejímu studiu, , na odraz doby ve výtvarném umění, s přesahem do sociologie či politologie. Mezníky konference tvoří rok, ve kterém se do Kroměříže přesunulo první ústavodárné shromáždění ve střední Evropě, a letošní rok, který Evropská unie vyhlásila rokem Evropského kulturního dědictví. Záštitu nad konferencí převzal předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který přislíbil i osobní účast. Význam konference podtrhují úvodní přednášky bývalého předsedy české vlády Petra Pitharta, bývalého rakouského vicekancléře Erharda Buseka či amerického historika umění Stevena Mansbacha.
„Těžiště většiny historických referátů bude ležet v takzvaném dlouhém 19. století, zejména v jeho druhé polovině, kdy se v důsledku převratných ekonomických, sociálních a politických změn rodila současná občanská společnost,“ vysvětluje docent Michael Viktořík, vedoucí sekce nejnovějších dějin na katedře historie olomoucké filozofické fakulty. „Právě v tomto období vznikla a rozvíjela se celá řada stereotypů a mýtů, ale i celá řada ,-ismů‘, které jsou integrální součástí naší přítomnosti. Většina příspěvků se bude z různých úhlů věnovat těmto stále aktuálním a důležitým tématům, jako jsou nacionalismus, sociální otázka, emancipace nebo česko-německé vztahy. Dvacáté století není pochopitelné bez studia století devatenáctého,“ vysvětluje Viktořík.
Konference se zúčastní přední čeští historikové obecných dějin i dějin umění. Společně budou hledat v minulosti paralely a analogie se současností. „Příspěvky věnované vzniku moderních národů – českého, slovenského, maďarského – a států či formování moderní občanské společnosti doplní pohledy zahraničních odborníků: pařížské profesorky Catherine Horel a rakouského historika Lothara Höbelta“ osvětluje historik Jan Stejskal z Filozofické fakulty UP. „Všechny přednášky jsou určeny pro širokou odbornou veřejnost. Přestože se příspěvky budou zabývat složitými a mnohdy také konfrontačními tématy, snahou přednášejících bude je podat z nadhledu stravitelnou formou. Součástí vystoupení zahraničních účastníků bude simultánní překlad do češtiny, aby nebyla případná neznalost jazyka zbytečnou bariérou,“ říká docent Stejskal.
Účastníci konference se zaměří především na různé aspekty formující se občanské společnosti, a to nejen v kontextu národních hnutí a demokratizace společnosti, ale i industrializace a s tím související sociální otázkou. „Stranou nezůstane ani osobnost Františka Palackého a samotné Kroměříže, kde došlo k pokusu řešit soužití národů habsburské říše ústavní, mírumilovnou cestou na principech konstituční monarchie. Jsme přesvědčeni, že si dnešní doba klade otázky, které nejsou nepodobné těm, které si kladli naši předkové v Kroměříži – totiž že je pro malý národ smysluplné existovat ve větším celku, který vyznává svobodu a ctí právo a ústavní zvyklosti,“ dodává Jan Stejskal.
Na mezinárodní konferenci navazují kulturní akce pro veřejnost – koncerty Filharmonie Bohuslava Martinů v Kroměříži či výstava Rozlomená doba v Muzeu umění Olomouc. Současně bude za hojné účasti představitelů středoevropských vlád položen základní kámen Středoevropského fóra Olomouc – dostavby Muzea umění, kde naleznou důstojné místo rozsáhlé umělecké sbírky zaměřené na středoevropský prostor.
Nástin programu konference Zrod soudobého Středoevropana
středa 19. září (slavnostní zahájení)
12.00 přijetí hostů starostou města Kroměříže Jaroslavem Němcem na radnici
14.00 oficiální zahájení mezinárodní vědecké konference, Arcibiskupský zámek Kroměříž
14.45 Óda na radost, sbor Gymnázia Kroměříž a Pedagogické školy Kroměříž
15.30 zahájení odborné části mezinárodní vědecké konference
- Erhard Busek, bývalý rakouský vicekancléř
- Stevena Mansbach, americký historik umění
- Petr Pithart, právník a bývalý předseda české vlády
19.30 Na plese národů Rakouska-Uherska, Filharmonie Bohuslava Martinů, koncert v Květné zahradě – Velký skleník (omezený počet vstupenek pro veřejnost)
čtvrtek 20. září
9.00–13.00
prof. Milan Hlavačka: Občanská společnost a historiografie aneb nekonečné hledání definice a obsahu
prof. Miroslav Hroch: Národní stát jako specifický evropský fenomén
prof. Jiří Štaif: František Palacký jako Středoevropan
prof. Milena Lenderová: Demokratizace společnosti a ženská otázka
prof. Lothar Hőbelt: The concept of National autonomy and why It did not happen (Koncept národní autonomie a proč se nenaplnil)
prof. Catherine Horel: The End of the Habsburg Empire from a Hungarian Perspective (Konec habsburské říše z maďarské perspektivy)
14.30–18.00
prof. Pavel Zatloukal: Apollónův chrám
prof. Pavel Šopák: Muzeum a občanská společnost: střední Evropa 1848-1918
prof. Jindřich Vybíral: Škola Otto Wagnera mezi realitou a mýtem
prof. Jiří Malíř: Role politického a nepolitického sdružování
prof. Lukáš Fasora: Sociální otázka jako klíčové téma 19. století
Pátek 21. září
9.30–11.30
prof. Jan Rychlík: Formování slovenského národa
prof. Jiří Hanuš: Obrazy destrukce středoevropského občana
prof. Jana Burešová: Rok 1918: z monarchie do republiky
19.00
Sinfonia Fišeriana, hudebně-obrazová báseň na motivy filmové a televizní hudby Luboše Fišera, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín.
Koncert se koná v divadelním sále Domu kultury v Kroměříži a je určen pro širokou veřejnost.