ÚOP v Liberci

územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu


Sloup se sochou Panny Marie a sochami světců

V zahradě kostela Nalezení sv. Kříže, v sousedství křížové cesty a kaple Božího hrobu, stojí téměř skryto zrakům veřejnosti dílo, zaujímající přitom jak svým stářím, tak především uměleckou kvalitou, čelné místo mezi sochařskými památkami nejen v samotném Liberci, ale i v jeho širokém okolí. Sloup se sochou Panny Marie a sochami světců pocházející z první čtvrtiny 18. století, zhotovený věhlasnou sochařskou dílnou Matyáše Bernarda Brauna, je výjimečným a velmi dobře dochovaným dokladem vynikajícího barokního umění.

Sloup vznikl jakožto takzvaný morový, byl tedy díkuvzdáním, v tomto případě spíše osobním, gallasovského panského hejtmana Karla Christiana Platze z Ehrenthalu (1663–1722), za úspěšné přečkání nebezpečí černé smrti, která jen za hejtmanova života obcházela České země hned třikrát, v letech 1680, 1694 a 1713. Bývalo zvykem vyjadřovat vděčnost svatým ochráncům prostřednictvím budování památek, božích muk, kostelů, kaplí či kupříkladu oltářů, zasvěcených především Panně Marii, ale i dalším patronům proti moru, forma morových sloupů však byla relativně nová.

V našich zemích se sloupy vztyčovaly od poloviny 17. století, nejvíce jich vzniklo po morových ranách let 1680 a především 1713. Zpravidla jim náležela čestná místa na náměstích či návsích, na očích všem místním i příchozím. Nejinak tomu bylo v případě mariánského sloupu libereckého.

Sloup se sochou Panny Marie a sochami svetcu CZ.pdf

Saule mit Marienstatue und Heiligenstatuen D.pdf

Column with the Statues of the Virgin Mary and the Saints EN.pdf

Více informací naleznete v Památkovém katalogu nebo na připravovaném informativním letáku, který doplňuje ediční řadu projektu Prezentace památek.