V letošním roce Národní památkový ústav své akce zaměřil na období renesance, k tomuto období se vztahuje i cyklus přednášek, který pořádá kroměřížské odborné pracoviště Národního památkového ústavu společně se zlínskou knihovnou. Cyklus se uskuteční v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně a obsahuje tři přednášky na téma renesance. První přednáška ve středu 29. března 2017 představí vybrané objekty ve Zlínském kraji, na kterých jsou patrné stopy renesanční přestavby.
Spolu s nástupem Habsburků na svatováclavský trůn v roce 1526 vstoupil do českých zemí duch renesanční kultury, který s sebou přinesl téměř sto let trvající období nebývalé hospodářské prosperity, náboženské tolerance a zcela mimořádného kulturního rozmachu. Navzdory veškerým těžkostem doby se Čechy a Morava staly kvetoucí krajinou rybníků, vodních kanálů, hospodářských dvorů, úrodných lánů, zahrad, vinic, chmelnic a loveckých obor, do níž byla zasazena skvostná vrchnostenská města a městečka uchvacující svou malebností do současnosti. Centrem uměleckého světa se stala Praha, stalo se tak během vlády císaře Rudolfa II., ani malá města a městečka nezůstala ochuzena o příliv italských stavitelů, kameníků a štukatérů, kteří do měst společně s malíři, sochaři a uměleckými řemeslníky vnesli kulturu italské renesance.
Skrz tři přednášky ve zlínské knihovně se přeneseme postupně do doby renesanční aristokracie. Nejdříve budeme za renesancí putovat a představíme vybrané objekty ze Zlínského kraje, poté se zaměříme na renesanci na Kroměřížsku a závěr cyklu bude patřit renesančním zahradám.
29. března 2017
Putování Zlínským krajem za renesancí
Radim Vrla
Období renesance se výrazným způsobem zapsalo i do tváře mnohých památek. Jeho počátky a prosazování jsou významně ovlivněny přežíváním starších, gotických forem, které byly v našem umění hluboce zakořeněny. Přednáška představí posluchačům několik vybraných objektů, například zámek v Kroměříži, ve Zlíně a ve Vsetíně, přednáška své posluchače zavede i na zaniklý zámek Nový Smilheim ve Vizovicích, své renesanční kouzlo odhalí i hrad Nový Světlov, hrad Lukov a Brumov a renesance se nám dochovala i na kostelech v Tlumačově a Valašských Kloboukách. Vybrané objekty byly v období renesance vystavěny, či významně přestavěny a dodnes v jejich organismu můžeme najít výrazné stopy tohoto pozoruhodného slohu.
19. dubna 2017
Renesance ve světské a církevní architektuře na Kroměřížsku
Mgr. Jan Štětina
Většina šlechtických sídel dnešního Zlínského kraje v průběhu 16. a začátku 17. století prošla více či méně náročnými přestavbami. Pozoruhodné pozůstatky renesančních proměn hradů, tvrzí, církevních a měšťanských domů jsou dodnes dochovány pod vrstvami mladších úprav. V posledním více než desetiletí se tedy podařilo odkrýt dosud neznámé pozůstatky renesančních stavebních proměn např. u zámků v Kvasicích, Lešné u Valašského Meziříčí, Holešově, nebo u významných církevních staveb – kostela sv. Mořice v Kroměříži nebo bývalého bratrského sboru, dnešního kostela sv. Anny v Holešově. Renesance přirozeně pronikla i do architektury menších šlechtických sídel – za všechny jmenujme např. zámek v Žeranovicích, tvrze v Kurovicích a Rymicích. Další, mimořádně významnou kapitolu představují renesanční proměny měst – biskupské Kroměříže nebo Valašského Meziříčí, jehož tvář v 16. století spoluurčovaly stavební aktivity mocných Pernštejnů a Žerotínů.
31. května 2017
Kouzlo renesančních zahrad
Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D.
„Na světě nenajdeme nic obdivuhodnějšího, než je člověk.“ Z tohoto principu vychází myšlenkový proud zvaný humanismus, jež dal vzniknout svébytnému umění renesance. Člověk a jeho potřeby se staly měřítkem a snaha po dosažení dokonalosti hnací silou překotných společenských změn. Individuální schopnosti umožnily prakticky komukoli vystoupit z anonymity či stát se bohatším než králové. Ve svěžím duchu renesance byly chladné zdi mohutných hradů vyměněny za světlé paláce a vily. Dům a zahrada se staly nedělitelným celkem. Byly společně navrhovány, budovány a vzájemně se prolínaly. Krášlily je exotické rostliny přivážené z dalekých zemí, sochy, vodní hříčky. Zahrada sloužila hlavně privátním potřebám svého majitele, kterému poskytovala místo k odpočinku, studiu, filosofickým úvahám, či k pořádání slavností. Zavítáme postupně do několika zemí Evropy, abychom mohli sledovat fascinující zrod renesanční zahrady v Itálii, její cestu do Francie i přizpůsobení se středoevropským podmínkám.
Přednášky se konají v prostorách Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, v 15. budově bývalého továrního areálu, vždy ve středu v 17 hodin.
Rok renesanční šlechty navazuje na úspěšné projekty Národního památkového ústavu: Rožmberský rok, Pernštejnský rok, Rok francouzské kultury, Rok pánů z Kunštátu či Lucemburský rok připomněly nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody vytvářející po staletí dějiny našeho státu.
Kontakt a informace:
Mgr. Petra Zelinková, pracovnice vztahů k veřejnosti NPÚ, ÚOP v Kroměříži, tel.: +420 775 442 269, +420 573 301 435, e-mail: zelinkova.petra@npu.cz
Ing. Ludmila Plačková, projektová manažerka, programová pracovnice, PR Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, tel.: +420 573 032 505, e-mail: plackova@kfbz.cz
