Poslechněte si – jaro 2023

"Z mediálního hlediska jsou zajímavé střety, z mé zkušenosti jsou ale vztahy památkářů s vlastníky dobré," komentuje zažité stereotypy ředitel libereckého Územního odborného pracoviště Miloš Krčmář.
Jak se dívá například na rekonstrukci Kittelovy roubenky, která je v kraji známá pro svou mysteriózní minulost?
O současných přestavbách, tipech na zajímavé výlety i památkových výzkumech na severu Čech se dozvíte v novém rozhovoru pro PodCastle NPÚ.

„Karlštejn je jednou z nejvýznamnějších památek, co se týče nových zjištění za posledních 30 let,“ tvrdí památkový garant Zdeněk Chudárek. Mezi takové objevy patří i fakt, že v místě věhlasné kaple sv. Kříže se dříve zjevně nacházela obytná komnata se záchodem.
Co vůbec obnáší práce garanta památek? A jak se odborník přes klášterní architekturu dívá na Santiniho vztah k mystice?
Na otázky spojené s národními kulturními památkami a jejich obnovami odpoví nový díl PodCastle NPÚ.

Barokní klášter v Broumově si v minulosti prošel dlouhým obdobím, kdy byl opuštěný a postrádal využití. Díky revitalizaci dokončené v roce 2015 se ale celý areál proměnil v pomyslný středobod zdejšího kulturního života. Proměna k lepšímu se přitom nedotkla jen samotné památky či města. Renesanci momentálně zažívá celá oblast Broumovska.

S Janem Školníkem, zakladatelem Agentury pro rozvoj Broumovska, jsme si v PodCastle NPÚ povídali o kultuře, turismu či vztahu místních k regionu.

Hodnotu věci nabývají ve chvíli, kdy je ztrácíme. To platí o vztazích, i o památkách, tvrdí ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. U rozhovoru pro PodCastle NPÚ jsme se s Richardem Bieglem sešli během mezinárodní konference Výzvy současné evropské památkové péče v Praze. Proč se česká památková péče setkává tak často s nepochopením ze strany veřejnosti? I to bylo jedním z témat, na které jsme se v interview společně zaměřili.

Zámek Jánský Vrch patří kvůli své poloze v Javornickém výběžku k nejodlehlejším objektům ve správě NPÚ. I díky tomu zde většinu návštěvníků nepředstavují Češi, ale turisté ze sousedního Polska. Jak se na bývalém letním sídle vratislavských biskupů pracuje jeho kastelánce, která sem přijela před lety z jihomoravského zámku Lednice? Poslechněte si v PodCastle NPÚ!

Na zámku v Blatné bydlela do svých pěti let, pak byla se svou rodinou nucena odejít pryč. Po emigraci z Československa našla azyl v Etiopii, kam se její rodina dostala na pozvání přímo od císaře Haile Selassie I. Roky strávila cestováním po světě, pád komunismu a restituce ji ale zavedly zpět do rodného kraje jižních Čech. Díky příkladné správě zámku se v loňském roce stala paní baronka vítězkou ceny Patrimonium pro futuro.

V rozhovoru nám Jana Germenis-Hildprant popsala svůj barvitý životní příběh.

Na poválečnou architekturu pohlíží česká veřejnost často negativní optikou. Neprávem je spojována s komunistickým režimem a celé situaci nepomáhá ani její forma, která je pro mnohé až příliš radikální. Nová dvojdílná publikace ARCHITEKTURA 58–89 na 1400 stranách představuje nejvýznamnější architekty tohoto období a snaží se tak napravit nelichotivou reputaci jejich staveb. Na kolosálním díle Vladimíra 518 spolupracoval také náš host Matyáš Kracík z pražského odborného pracoviště NPÚ.

Česká televize na obrazovky uvedla nový dokumentární cyklus s názvem Skryté skvosty. Proč se protagonistou pořadu o méně známých památkách stal zrovna herec Jaroslav Plesl?

Práce průvodce skýtá mnohá úskalí - záludné otázky, neukázněné návštěvníky nebo výpadky textu. Své o tom ví Ondřej Tomášek, který už od patnácti let provází na jihočeském hradu Nové Hrady. Jak zvládá udržet pozornost posluchačů? A proč ho od dětství láká zrovna práce kastelána?

O tom, jak škodlivé je pro exponáty dýchání návštěvníků, jsme se pobavili se správkyní depozitáře hradu Křivoklát. Jedním z jejích hlavních poslání je neustále hlídat tu správnou teplotu a vlhkost interiérů. Mimo to se musí také umět zorientovat v celkem 53 tisících svazků knih, které jsou na hradě uloženy. 

Zámek Valeč není typickým památkovým objektem. Klasickou prohlídkovou trasu s pečlivě naaranžovaným mobiliářem byste tu hledali jen stěží. Místo toho ale zámek překvapí dvěma moderními expozicemi, které vytvořili studenti uměleckých oborů. Aktivity spojené s areálem zámku, jako je třeba hudební festival Povaleč, navíc přitahují do této dříve skomírající obce stále víc zástupců mladé generace.
Více o zámku i renesanci obce Valeč se dozvíte v rozhovoru s kastelánem Tomášem Petrem.

V závěrečném díle seriálu se vydáváme na nejstarší doložené poutní místo v Čechách. Svatý Jan pod Skalou patří ke známým výletním cílům nedaleko Prahy. Málokdo přitom tuší, co vše se na tomto místě odehrávalo. Nabitý rozhovor se správcem svatojánské koleje Michalem Šedivým odhalí ty nejzásadnější milníky od prvopočátků českého státu až po porevoluční období. Přejeme příjemný poslech!

Prvním zastavením v pětidílném seriálu o poutních místech je kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Vznik zdejší poutní tradice se váže k soše madony, která se do obce dopravila poněkud neobvyklým způsobem. Místní ji totiž v roce 1523 vylovili z řeky Ploučnice, po které zázračně připlavala neznámo odkud. Na prohlídku poutního kostela pro PodCastle NPÚ se vydáváme společně s farním administrátorem Stanislavem Přibylem. Přejme příjemný poslech!

Z osamělého pahorku shlíží na rovinatou krajinu východních Čech. Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku byl postaven ke konci 17. století na popud Maxmiliány Evy Terezie hraběnky ze Žďáru. Ona sama ho přitom v plné kráse nikdy nespatřila. Zemřela dřív, než byl celý areál dokončen.
Do obce Luže jsme vyrazili za farářem Josefem Hubálkem. Poslechněte si v PodCastle NPÚ, co všechno nám povyprávěl o tomto poutním místě a jeho nedávné obnově.

Dříve zapomenutý kraj Broumovska, na kterém se těžce podepsal poválečný odsun původních obyvatel, na sebe v poslední době strhává stále víc pozornosti. Jedním z důvodů je i unikátní skupina barokních kostelů od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Celkem 11 kostelů rozesetých po Broumově a okolních obcích nyní zažívá obnovu jak po materiální, tak i kulturní stránce. Jak se daří zajistit rozvoj tolika svatostánků ve farnosti, která čítá pouze 200 věřících?
Poslechněte si PodCastle NPÚ s jejím děkanem Martinem Lanžim.

Propojení církevních staveb s moderní architekturou je v českém prostředí vzácné. Jedním z jeho mála příkladů je kostel vybudovaný na poutním místě Panny Marie Pomocné (Mariahilf) v Jeseníkách. Tradice poutí, kterých se v dobách největšího věhlasu účastnilo 80-100 tisíc osob ročně, tu vznikla už v 18. století. Původní poutní kostel byste ale dnes u Zlatých Hor hledali jen marně. Komunisté ho totiž v roce 1973 definitivně srovnali se zemí.
Nejen o tom, jak se místo pro poutníky podařilo obnovit, jsme se bavili s rektorem Mariuszem Rafałem Jończykem.

Secesní vilu na pražských Hradčanech si navrhnul sám její majitel, slavný sochař František Bílek. Dnes ji spravuje Galerie hlavního města Prahy. Ta objekt zrekonstruovala a otevřela zde expozici, která zahrnuje původní nábytek i díla z umělcova vrcholného období. O vile i životě a tvorbě Františka Bílka jsme si povídali s ředitelkou GHMP Magdalenou Juříkovou a historikem umění Martinem Krummholzem. Příjemný poslech!

Dnes se podíváme na další stavbu slavného architekta Adolfa Loose. Tentokrát zamíříme do Plzně, kde Loos společně se svým asistentem Karlem Lhotou navrhl dům a interiér pro manžele Brummelovy. Za války byl dům poškozen, za vlády komunistického režimu dále chátral. Začátkem 90. let byl navrácen rodině původních majitelů a o několik let poté započala jeho rekonstrukce, která domu vrátila původní podobu ze 30. let minulého století. O rodině Brummelových, domu i o Adolfovi Loosovi jsme si povídali s památkářem Karlem Zochem.

Rodný dům slavného vídeňského architekta a designéra Josefa Hoffmanna bychom našli v Brtnici u Jihlavy. Po roce 1907 si ho Hoffmann upravil a spolu se svou rodinou jej využíval jako letní sídlo. Po druhé světové válce byl dům rodině zkonfiskován a do 90. let chátral. O jeho záchranu se zasloužili místní obyvatelé, kteří ho postupně začali restaurovat. Obnova byla dokončena v roce 2003, dům je nyní v majetku města Brtnice a slouží jako muzeum, spravuje ho Městská galerie v Brně. Objektem nás provedly starostka Brtnice Miroslava Švaříčková a autorka expozice Martina Lehmannová.

Dnes se v našem seriálu podíváme na další stavbu z takzvané slavné "brněnské čtyřky". Po vilách Tugendhat a Stiassni zavítáme do domu, který si na začátku 20. století nechal postavit slavný architekt Dušan Jurkovič pro sebe a svou rodinu. O historii této jedinečné stavby jsme si povídali s kurátorem a vedoucím metodického centra Moravské galerie v Brně, která objekt nyní spravuje, Rostislavem Koryčánkem. Příjemný poslech!

V dnešním díle si budeme opět povídat o Adolfu Loosovi, tentokrát však ve spojitosti s jedním skutečně unikátním prostorem. Společně s majitelem a ředitelem "Adolf Loos Apartment and Gallery" Vladimírem Lekešem a konzultantkou galerie Anetou Kopeckou se podíváme do bytu, který Loos navrhnul pro plzeňskou rodinu Hirschových. V Plzni byste však tento apartmán dnes hledali marně. Interiér původního bytu včetně originálního nábytku z Plzně přesídlil do nových prostor v centru Prahy. Poslechněte si celý příběh v PodCastlu NPÚ.

S dalším dílem našeho letního seriálu o významných českých domech a sídlech 20. století se dnes vydáme do pražské Müllerovy vily. Tu si v letech 1928 až 1930 nechali postavit Milada a František Müllerovi podle návrhu slavného Adolfa Loose, který tento dům sám označil za svou nejkrásnější realizaci. O vile, její historii i jejích majitelích si Tomáš Řepa povídal s historičkou umění a kurátorkou vily Marií Szadkowskou.

Vilu na pražském Břevnově si nechal pro sebe a svou rodinu postavit architekt Otto Rothmayer na konci 20. let minulého století. Rothmayer byl žákem slavného Josipa Plečnika, u jehož lublaňské vily Stadion se inspiroval při návrhu svého vlastního domu. I díky tomu, že vila zůstala dlouhá desetiletí v rukou rodiny majitelů, byla zachována její vysoká autenticita. V roce 2007 ji odkoupilo město Praha, následně byla kompletně obnovena a dána do správy Muzea hlavního města Prahy. To zde připravilo unikátní stálou expozici s názvem Příběh jednoho domu a jedné rodiny, za něž bylo nominováno na cenu NPÚ Patrimonium pro futuro. Vilou nás provede spoluautor expozice a kurátor vily Petr Krajči.

V dnešním díle to bude tak trochu "malá domů", protože vila Stiassni je jediným objektem v síti Iconic Houses, který spravuje Národní památkový ústav. I proto má svou kastelánku - Kateřinu Konečnou - která vás vilou provede a přiblíží její historii, obnovu i osudy jejích prvních majitelů. Je vila funkcionalistická nebo puristická? Z čeho jsou návštěvníci nejvíce překvapení? A skutečně tady pobýval i Fidel Castro? Poslouchejte v PodCastlu NPÚ.

Vždycky jsem si přála mít dům jasných a jednoduchých tvarů, řekla kdysi Greta Tugendhat. Se svým manželem si v Brně nechala postavit dnes již ikonickou vilu na návrh světově proslulého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který její přání nepochybně naplnil. Pojďte s námi na prohlídku vily s její současnou ředitelkou, historičkou a teoretičkou architektury, a také spoluzakladatelkou projektu Iconic Houses Ivetou Černou.

Poslední dílo Adolfa Loose. Tak bývá nazývána Winternitzova vila na pražském Smíchově, kterou si na návrh slavného rakouského architekta nechali postavit Josef a Jenny Winternitzovi na začátku 30. let minulého století. Za komunismu vila fungovala jako mateřská škola, v 90. letech byla vrácena rodině původních majitelů, která ji příkladně obnovila, zpřístupnila pro veřejnost a vytvořila zde kulturní centrum. Vydejte se s námi na prohlídku se současným spolumajitelem a ředitelem vily Davidem Cysařem a poslechněte si povídání o historii této unikátní stavby.