Státní památky v Karlovarském kraji vstupují do návštěvnické sezony s řadou novinek. Doposud byly přístupné pouze prohlídky zámeckého interiéru a lapidária soch Matyáše Brauna bez průvodců na zámku Valeč. Do sezony vstupují tři státní památky s řadou novinek. Spolu s otevřením bude zahájen i další ročník projektu Po stopách šlechtických rodů, který se v letošním roce zaměří na osvícenskou šlechtu. Památky v Karlovarském kraji se zapojí do řady společných akcí, jako jsou Víkend otevřených zahrad nebo Hradozámecká noc, která se od letošního roku přesouvá na 31. července, poslední červencovou sobotu.
Stejně jako v loňském roce je i letošní sezona odložena z důvodu koronavirové pandemie. Doposud byly přístupné jen zámecké parky a zahrady, začátkem května byly zpřístupněny zámecké interiéry a lapidárium soch Matyáše Brauna bez průvodců na zámku Valeč. Od prvního června bude možné zavítat do interiérů hradu a zámku Bečov nad Teplou a zámku Kynžvart v rámci skupinových prohlídek s průvodcem, a to ve skupinách do 10 osob. Při větší skupině do 30 osob (školní výlety a skupiny na objednávku) se musí návštěvníci prokázat negativním testem nebo očkováním. Návštěvníci budou muset mít při prohlídkách zakryté dýchací cesty respirátorem, dodržovat stanovené rozestupy a dezinfikovat si ruce při vstupu do interiérů. Tyto pokyny budou platit i nadále až do odvolání.
Prohlídku objektu s průvodcem si mohou návštěvníci s předstihem zakoupit online. Vstupenky na časované okruhy lze dál pořídit i na pokladnách objektů. Vzhledem k omezenému počtu osob na prohlídkách a trvajícím protiepidemickým opatřením doporučujeme využít online nákup vstupenky.
Návštěvníci se mohou v letošním roce těšit na řadu novinek. Prohlídkové trasy zámku Kynžvart byly rozšířeny o cenné exponáty, které prošly restaurováním nebo budou vůbec poprvé vystaveny. Kancléřovu pracovnu nově krášlí autentická skříňka k prohlížení map, které restaurátorské zásahy obnovily původní mechanismus pracující na principu roletového pera. V rámci druhého návštěvnického okruhu se nově návštěvníkům představuje část cenné obrazové sbírky z knížecí kolekce. Místnost, která byla proměněna v obrazárnu, vystavuje např. krajinářské dílo od Tomase Endera nebo Baggetiho soubor obrazů zobrazující vítězné bitvy napoleonských vojsk. Ve stejné místnosti visí i obraz domnělého Albrechta z Valdštejna; ve skutečnosti se jedná o velmi kvalitní kopii van Dyckova obrazu neznámého šlechtice, jehož originál se nachází v lichtenštejnské sbírce ve Vídni.
Plastika bohyně Diany s laní patří mezi významná díla, která mohou návštěvníci obdivovat celoročně v zámeckém parku na Kynžvartu v těsné blízkosti hlavní zámecké budovy. Předloha vychází z římské mramorové kopie z 1.–2. století našeho letopočtu. Ta je dnes vystavena v muzeu umění v Louvru. Po více než 25 letech její povrch zkorodoval. V průběhu roku 2020 byla plastika restaurována a koncem dubna 2021 osazena zpět na kamenný podstavec v parku.
Do konce roku 2022 představí zámek Kynžvart novou expozici památky UNESCO – tzv. Kynžvartskou daguerrotypii. Návštěvnický okruh se bude rozkládat na téměř 700 m2 a vystaví tento světový unikát v kontextu velmi cenných uměleckých děl z dochovaných knížecích sbírek rodu Metternichů. Kynžvartská daguerrotypie je jedna z mála dochovaných prvních fotografií na světě. V rámci expozice bude prezentována ve speciální vitríně s dusíkatou atmosférou. Tento pomyslný zlatý hřeb budou doplňovat díla Bertela Thorvaldsena, Bernarda Strigela, egyptské mumie nebo část Starého zákona z 8. století.
V současné době vrcholí projekt na podporu přirozeného prostředí netopýrů v kynžvartském zámeckém parku. V rámci projektu dojde k ošetření více než 415 starých stromů, výsadbě 78 listnatých stromů, které později budou vytvářet úkryty pro netopýry, a také k výsadbě 800 keřů, které jim budou poskytovat potravu. Bude též stavebně opraven vstup do bývalého pivovarského sklepa, který je zimovištěm netopýří kolonie. Projekt je financován z fondu přeshraniční spolupráce. Probíhá nejen v Kynžvartu, ale i na hradě Bečov a v saském Wundsiedlu.
Na jaře 2019 započala na hradě a zámku Bečov nad Teplou stavební obnova tzv. Pluhovských domů, kde vznikne na podzim 2021 nová interaktivní muzejně-galerijní expozice relikviáře svatého Maura, multifunkční sál, edukační učebny, prostory pro workshopy, nová pokladna s rozšířeným zázemím pro prodej suvenýrů, šatnou, sociálním zázemím pro návštěvníky a v neposlední řadě také kavárna ve francouzském stylu odkazující na poslední frankofonní šlechtické majitele. Stavební obnova Pluhovských domů, vznik nové expozice a přípravy na přesun jedné z nejcennějších zlatnických památek v České republice – relikviáře svatého Maura – do prostor s nejvyšší bezpečnostní ochranou patří k významným počinům.
Návštěvnický provoz bude během roku vzhledem k souběhu stavebních prací částečně upraven; počet časovaných prohlídek s průvodcem bude snížen. Stávající expozici s relikviářem svatého Maura je možné až do konce prázdnin shlédnout s průvodcem. Vzhledem k omezenému počtu osob na prohlídkách, trvajícím protiepidemickým opatřením a stavební aktivitě doporučujeme pořídit vstupenku online.
Státní hrad a zámek Bečov, který je od roku 2014 fakultním objektem Univerzity Karlovy, nově navázal spolupráci také se Západočeskou univerzitou v Plzni, a to hned se dvěma fakultami – s Fakultou filozofickou a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara. S uměleckou fakultou v současné době připravuje expozici Tekutý poklad, věnovanou vínům a koňakům z konce 19. století. Cílem této expozice, která vznikne ve sklepích opravovaného Pluhovského paláce, je přiblížit návštěvníkům mimořádně hodnotnou a celosvětově unikátní sbírku vín a koňaků z konce 19. století.
Novinkou na hradě Bečov je vlajkový stožár na hradní hlásce. Umístění na okrouhlé věži tzv. bergfritu má dlouhou tradici; archivní dokumenty zachycují stožár již kolem roku 1860. Správa státního hradu a zámku se tak vrací ke své dlouholeté zvyklosti. Již v minulosti zde byly vyvěšovány vlajky původních významných majitelů Bečova – Rýzmburků a Pluhů z Rabštejna. Od roku 2018, který byl vyhlášen rokem české státnosti, se zde nachází celoročně vlajka České republiky. Obnovená tradice vlajkového stožáru se tak stala z daleka viditelným znamením blížícího se finále památkové a stavební obnovy horní části areálu. Z hradní věže hlásky si mohou návštěvníci užít jeden z nejkrásnějších pohledů na město Bečov.
Od druhé poloviny června bude v Hubertově sále zámku Valeč představena expozice transferů fresek ze zaniklého kostela sv. Wolfganga z Doupova. Vzácné gotické fresky z roku 1513 byly zachráněny krátce před likvidací kostela i města, které se v roce 1967 stalo součástí vojenského újezdu Hradiště. Fresky byly v 60. letech minulého století a na začátku 21. století postupně restaurovány. Do roku 2021 byly vystaveny na státním hradě Švihov. Na jaře 2021 byly převezeny a instalovány v Hubertově sále státního zámku Valeč. Symbolicky se tak vrací do svého kraje, regionu, do brány Doupova. Replika kaple sv. Wolfganga ze zaniklého města Doupov představí pašijový cyklus. Původně celý cyklus obsahoval 25 polí, dochovalo se však jen 18 z nich. Cyklus bude doplněn freskami znázorňujícími sv. Vavřince, sv. Annu Samotřetí se sv. Kateřinou, sv. Barboru a sv. Markétu Antiošskou. Expozice vzniká ve spolupráci Národního památkového ústavu a Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, která se dříve podílela na úspěšné instalaci lapidária soch Matyáše Brauna.
V zámeckém parku na Valči probíhají výzkumné a stavební práce na obnově theatronu, který dříve sloužil jako amfiteátr. Kromě stavební obnovy probíhají i restaurátorské práce na sochařské výzdobě a archeologický výzkum. Průzkum již nyní výrazně obohatil poznání o stavebním vývoji barokního parku. Bylo zjištěno, že celá horní terasa theatronu byla uměle vytvořena a nejednalo se pouze o zděný „obklad“ skalního masivu.
Obnova zámeckého skleníku na Valči přechází od projektové fáze do fáze realizační. Cílem bude rehabilitace stavby, která je významným prvkem valečského zámeckého areálu.
V letošním roce se návštěvníci mohou těšit na bohatý doprovodný program v rámci cyklu Po stopách šlechtických rodů. Jedenáctý ročník se zaměří na osvícenskou šlechtu a prostřednictvím publikací, výstav, expozic a dalších kulturních a vzdělávacích akcí bude po celý rok připomínat nejvýznamnější osobnosti a fenomény s tímto obdobím spojené. Zámek Kynžvart v září připomene přednáškou a faleristickou výstavou život a osobnost Františka Jiřího, prvního knížete v rodu Metternichů a významného evropského diplomata a politika.
