Na podzim roku 2016 se při záchranném archeologickém výzkumu ve Vidicích podařilo odkrýt středověké opevnění zaniklé tvrze. Nález přináší nové poznatky o historii a počátcích objektu, míra zachování i rozsah odkryté hradby jsou navíc v kontextu západních Čech zcela unikátní.
Nález fortifikace v jižní a západní části plochy, pohled od jihu
V písemných pramenech je tvrz poprvé nepřímo zmiňována k roku 1362, kdy se objevuje predikát jistého Dobrohosta z Vidic. Na Vidicích se ve středověku střídali členové méně významných rodů, například z Kočova, Kratic, Kračína či Merklína. Od poloviny 16. století do roku 1651 byly majetkem tasnovické větve Černínů z Chudenic, poté se majitelkou samostatného vidického statku stala Sibyla Maxmiliána Štampachová. Po roce 1960 byla odstraněna část objektů panského dvora, na konci 80. let minulého století zanikly rozsáhlé stáje a stodoly; při této devastaci historicky cenného komplexu byly pravděpodobně zničeny i nadzemní pozůstatky původního panského sídla.
Na sklonku roku 2016 proběhl v této lokalitě za přispění programu podpory záchranných archeologických výzkumů Ministerstva kultury ČR záchranný výzkum vyvolaný plánovanou výstavbou rodinného domu. Při skrývce svrchních nadložních vrstev se na pozemku parc. č. 1212 podařilo zachytit a vypreparovat zděné konstrukce, z nichž nejvýznamnější je obvodové zdivo oválného půdorysu o tloušťce asi 130 centimetrů, vystavěné z lomového kamene. Nález lze s velkou jistotou interpretovat jako obvodovou fortifikaci opevněného sídla – tvrze. Tvar fortifikace a nález keramiky z 13. století naznačují, že počátky objektu je možné hledat zhruba o 100 let dříve, než ze kdy pochází zmíněná první písemná zpráva o místní vladycké rodině – tedy v polovině 13. století.
Na základě archeologického výzkumu je možné předpokládat, že panské sídlo bylo několikrát přestavováno a upravováno. V 17. století tvrz patrně pozbyla rezidenční funkci a po úpravách se stala součástí hospodářského dvora, přičemž na příčinu degradace někdejšího panského sídla poukazují zděné konstrukce s výraznými stopami požáru, odhalené během výzkumu.
Záchranný archeologický výzkum potvrdil vysoký archeologický potenciál území, který měl být z větší části zničen výstavbou rodinného domu. Kvůli mimořádnému významu nálezu vlastník od zamýšlené stavby ustoupil a pozemek s nálezem odkoupila obec Vidice. V současnosti probíhají jednání s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Praze o podání návrhu na prohlášení pozemku, respektive archeologického nálezu za kulturní památku.
Za Plzeňský kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Plzni
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku bylo navrženo Západočeské muzeum v Plzni, zastoupené ředitelem PhDr. Františkem Frýdou
