Nález a výzkum pravěké svatyně u Brodku u Prostějova
Nedaleko Brodku u Prostějova loni archeologové odkryli geometricky rozmístěné kruhové a obdélníkové jámy, které považují za pravěkou svatyni. Osmnáct kruhových jam sloužilo pro ukotvení dřevěných sloupů, čtveřice obdélníkových prohlubní mohla symbolizovat hroby či obětní místa. Kosterní pozůstatky ale neobsahovaly – místo toho se v nich našly keramické nádoby, zbytky obilí a takřka 4500 let stará textilie. Na analýze a vyhodnocení výjimečného nálezu se podílejí prestižní zahraniční instituce.
Pravěká svatyně v Brodku u Prostějova z ptačí perspektivy
Archeologický nález
Olomoucký kraj
Na jaře 2015 prováděli odborníci z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno záchranný výzkum na místě budoucí mimoúrovňové křižovatky poblíž Brodku u Prostějova. Nález, který přitom učinili, se velmi lišil od dosud známých pravěkých sídlišť nebo pohřebišť. Tvořily jej dvě souběžné řady kruhových jam sloužících k ukotvení mohutných dřevěných sloupů, jejichž zetlelé dřevo bylo na místě indikováno. Sloupy tvořily přesné linie ve směru východ–západ. Plochu mezi sloupy o rozměrech asi 20 krát 4 metry uzavírala na východě dvojice obdobných sloupových jam a na západní straně na ni navazovala čtveřice velkých obdélných jam rozložených opět do jasného obrazce, na jejichž dně archeologové nalezli množství keramických nádob (především zvoncovitých pohárů s příznačným dekorem), kamenné nátepní destičky lukostřelců, korálky z jantaru a kosti, ozdoby ze stříbra a zlata, kolekci kamenů interpretovaných jako nástroje řemeslníka-kovotepce a dokonce i petrifikované zbytky textilie. Jámy připomínaly bohatě vybavené mužské hroby kultury zvoncovitých pohárů z doby asi 2500 let před Kristem, avšak postrádaly stopy po lidských pozůstatcích – lze je tak označit za „hroby“ symbolické. Další nálezy na místě naznačují, že místo bylo nejspíše využíváno po delší období.
Předem promyšlená stavba, odrážející znalosti geometrie a snad i astronomie, je zcela unikátní a nemá v kontinentální Evropě pozdního eneolitu obdoby. Spojovala více typů využití – od potřeb sociálních a kultovních až po možné uplatnění při sledování pohybu nebeských těles (včetně cyklu zatmění Měsíce), a tím i uchopení nám dnes samozřejmé fyzikální veličiny, času. Tím se podobá středoevropským rondelům, ale i stavbám typu henge, známým ze západní Evropy a britských ostrovů (Stonehenge).
Přestože šlo o nález při záchranném archeologickém výzkumu, jeho výjimečnost byla velmi rychle rozpoznána a všichni zúčastnění se přičinili o získání maximálního množství informací nejen prostřednictvím archeologických postupů, ale i příbuzných oborů (zejména geochemie, a to za účasti specialistů z Masarykovy univerzity v Brně). Výzkum zaujal řadu domácích i zahraničních specialistů na problematiku pozdní doby kamenné, například z Polska, Rakouska či Francie, ale vzbudil velký zájem i u laické veřejnosti. Jde o velký úspěch české vědy i v evropském měřítku, který napomůže přiblížit mentalitu a náboženské představy pravěkých obyvatel Evropy. Objev zároveň svědčí o funkčnosti systému záchrany archeologických památek ohrožených stavební činností a vysoké úrovni terénních odkryvů, které v této souvislosti probíhají.
Za Olomoucký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Olomouci
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byl navržen Ústav archeologické památkové péče Brno
Cena Patrimonium pro futuro
Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
