Historické jádro Kutné Hory

Velké bohatství nalezišť stříbra v okolí a královská mincovna ve Vlašském dvoře daly středověké Kutné Hoře přízvisko „pokladnice Českého království“. Rozvoj města dosáhl vrcholu koncem 15. století, kdy byl mj. založen zdejší architektonicky nejvýznamnější kostel, zasvěcený patronce horníků – sv. Barboře. Od poloviny 16. století se začíná projevovat stagnace, která se naplno projevila v 17. století. Oživit starou hornickou slávu se již nepodařilo, ale jedinečný architektonický výraz a atmosféra města nám ji dodnes připomínají. Seznam místních skvostů rozšiřuje cisterciácký klášter v Sedlci založený v polovině 12. století, jehož novou klenbu navrhl při obnově v 18. století Jan Blažej Santini. Symbolickými stavbami Kutné Hory jsou především oba hlavní kostely (chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci), dále kostel sv. Jakuba, Vlašský dvůr, jezuitské koleje. Obraz města dotvářejí kvalitně upravená veřejná prostranství včetně náměstí s jedinečnou pozdně gotickou kamennou kašnou. Status památky světového dědictví napomohl Kutné Hoře k obnově většiny významných památek.