Na hradě Šternberk bylo dokončeno restaurování unikátního souboru kachlových kamen. Návštěvníci je uvidí v příští sezóně

V srpnu letošního roku bylo na státním hradě Šternberk dokončeno rozsáhlé restaurování unikátního souboru 13 kachlových kamen, které zde shromáždil Jan II. z Liechtensteina. Všechna restaurovaná kamna jsou součástí prohlídkové trasy hradu a návštěvníci budou mít možnost si je prohlédnout v následující sezóně.

Cena projektu byla 1,5 mil. Kč a tyto prostředky byly získány z dotačního titulu MAS Šternbersko. Projekt restaurování kamen byl realizován v období květen roku 2019 až srpen 2020.

Kamna pochází z různých historických období od renesance přes klasicismus, rokoko či empír až po počátek 20. století. Kolekce je zajímavá i svou různorodou barevností a výzdobou. V průběhu restaurování, které se ukázalo těžším, než se zdálo na počátku, objevily restaurátorky spoustu nových skutečností. Např. to, že většina kamen pravděpodobně pochází ze zahraničí a na Šternberk byla dovezena ze Švýcarska, jižního Německa a z Tyrolska. Ve dvou z nich se vůbec nikdy netopilo. Další zajímavostí je, že jedny z kamen byly již v minulosti restaurovány. Jedná se pravděpodobně o nejstarší restaurátorský zásah dochovaný na kachlových kamnech v České republice. Dle švýcarských pramenů bylo toto restaurování provedeno koncem 19. století dílnou Josefa Antona Keisera v Zugu a poté byla kamna prodána do liechtensteinské sbírky na Šternberk. Toto historické restaurování bylo  velmi kvalitně provedené, a proto bylo při současném restaurátorském zásahu beze změn zachováno, pouze citlivě obnoveno v místech poškození.

Jak prozradily samy restaurátorky, Sylva Antony Čekalová, Alžběta Netopilová a Radka Bukovjanová, bylo pro ně restaurování souboru kamen na Šternberku obrovskou výzvou a taky zkušeností. Práce je natolik bavila a nadchla, že se chtějí věnovat dále studiu této kolekce historických kamen, a to zejména získat další informace ze zahraniční literatury a archivů. Nad rámec svých restaurátorských prací provedou i analýzu některých odebraných vzorků hmot např. spárování.

Jak vlastně restaurování probíhalo? Prvotní je restaurátorský průzkum, následuje fotodokumentace, restaurátorský záměr, čištění, zpevnění, konzervace, úprava spárování, nové spárování, doplnění chybějících částí, restaurování kovových částí a závěrečná retuš. Nejsložitější etapou bylo doplňování, zejména u nejstarších kamen pocházejících  pravděpodobně z Tyrolska a datovaných do 2. poloviny 16. století. Tato kamna s christologickými motivy byla nejvíce poškozena popraskanými kachli a mnohačetným chybějícím původním materiálem.
 
„Při restaurování nám přálo štěstí. U jednoho z kachlů, který byl velmi poškozen odpadáním glazury, chyběl i celý obličej lovce. Po dlouhém hledání a konzultacích s kolegy ve Švýcarsku se podařilo najít analogii pro tento konkrétní výjev a nakonec i původní dřevorytovou předlohu publikovanou poprvé v roce 1590. Chybějící část motivu tak bylo možné doplnit,“ připomněla jednu z nesložitějších částí restaurátorka Sylva Antony Čekalová. 

Celou kolekci historických kamen mohou návštěvníci obdivovat na obou prohlídkových okruzích hradu Šternberk od příští  sezóny.

 

 

Fotografie ke stažení

Související kontakty

Nepodléhá CC

Helena Gottwaldová

  • správce objektu - kastelán
  • 585 012 935, 602 543 562
  • Horní náměstí 170/6, Šternberk na Moravě