Kancléř Václav Antonín z Kaunitz-Rietbergu, maršál Ernst Gideon von Laudon, mystik František Josef z Thun-Hohensteinu, důvěrník císařské rodiny starohrabě Antonín Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu, svobodný zednář a věhlasný vulkanolog hrabě Jan Nepomuk Mittrowský, zakladatel paleobotaniky hrabě Kašpar Maria ze Sternbergu, spisovatel hrabě František Antonín z Hartigu, podporovatelé začínajícího Beethovena knížata Karel Alois Lichnowský a Josef František z Lobkowicz či kněžny Marie Eleonora z Liechtensteinu a Marie Kristína z Dietrichsteinu, ženy se zájmem o vědu a neskrývanými politickými ambicemi. Ti všichni patří mezi padesát osvícenských aristokratů, které představuje kniha Tváře osvícenství. Kromě medailonů těchto osobností, formovaných myšlenkami svobody, lidských práv, vědy, víry v rozum a pokrok, se v knize můžete seznámit s obsáhlou studií předního českého historika Ivo Cermana, shrnující nejvýznamnější fenomény, provázející vztah mezi aristokracií z českých zemí a osvícenstvím. Publikaci vydal Národní památkový ústav u příležitosti Roku osvícenské šlechty 2021. 

Hugo Franz starohrabě Salm, významný moravský šlechtic, je považován za nejvýraznější postavu rakouské průmyslové revoluce. Z Anglie přivezl do Brna soubor technických nákresů nejmodernějších anglických spřádacích strojů, které byly do té doby v rakouských zemích zcela neznámé. V sídlech anglické aristokracie objevil svět antického sochařského umění a rozhodl se odlévat podobné monumentální sochy a vázy do železa ve svých blanenských železárnách. Jejich sádrové modely, zhotovené nejlepšími rakouskými sochaři, věnoval do sbírek Moravského zemského muzea, jehož byl spoluzakladatelem a významným mecenášem.  Na zámku v Rájci nad Svitavou shromáždil jednu z největších kolekcí rakouského romantického malířství.

Odborný katalog neoklasicistní aristokratické architektury na Moravě a ve Slezsku, zahrnující mimo jiné zámky Dačice, Lysice, Telč, Pernštejn, Vranov u Brna, Hradec nad Moravicí, Raduň, Schönwald v Jinošově, Náměšť nad Oslavou, kroměřížské zahrady Květná a Podzámecká, Uherčice, nebo voluptuární stavby v Lednicko-valtickém areálu a další sídla, zahrady a stavební projekty spojené s moravskou a slezskou aristokracií v letech působení kancléře Klemense Václava Metternicha v nejvyšších státních funkcích (1809–1848).

Záměrem publikace je představit návštěvníkům památek širší kontext moravské a slezské zámecké architektury, nejvýznamnější stavebníky, stavitele a životní styl rakouské aristokracie v 1. polovině 19. století. Souvislost s kancléřem Metternichem má nejen jeho majetkové zakotvení na Moravě, ale zejména jeho podpora neoklasicistní architektury (a umění) z pozice protektora vídeňské Akademie a poučeného objednavatele, zaměstnávajícího nejvýznamnější umělce té doby.

Na publikaci se podílela desítka autorů v čele s editorem Michalem Konečným. Kniha čítá více než 450 stran a 33 medailonů je doplněno četnými fotografiemi, ilustracemi i plány.

Kniha vyšla s finanční podporou Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje, kraje Vysočina, Městyse Nedvědice, Města Boskovice a Města Kroměříž.