Nová expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa, jejíž název odkazuje na slavné dílo Jana Amose Komenského, je věnována světu moravské renesanční aristokracie – světu náboženské tolerance, obezřetné vlády stavů, hájících zemská práva a všeobecného kulturního a hospodářského rozkvětu. Pozornost expozice je však upřena i na dramatický přelom 16. a 17. století a jeho hlavní představitele, tedy na generaci Karla staršího ze Žerotína či knížete Karla z Liechtensteinu, kteří sehráli klíčovou roli v časech vyostřených náboženských sporů, ústících do stavovského povstání, jehož porážkou šťastné období v dějinách země skončilo. Kromě těchto dvou aristokratů, přátel z mládí, kteří vlivem vyhrocených společenských poměrů skončili na zcela opačných názorových stranách, se mezi moravskými stavy nacházela řada dalších pozoruhodných osobností – odvážných vojáků, intelektuálů, milovníků knih a umění, zbožných věřících, politiků, uhlazených dvořanů, dobrých hospodářů, ale i kariéristů a politických intrikánů.

Záměrem expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa je nahlédnout do jejich životů – vzdělání, majetků, zálib, sídel a každodennosti, tak aby byl co nejvíce přiblížen životní styl jejich doby. Nejdůležitějším „exponátem“ expozice však zůstává samotný zámek v Bučovicích, jedna z inkunábulí renesančního umění na Moravě a zároveň skvost evropské pozdně renesanční architektury, v jehož zdech je příběh renesanční aristokracie přítomen dodnes. Expozice, v níž bude možné na jednom místě spatřit to nejlepší z období renesance, co se dochovalo na moravských hradech a zámcích, se nachází v prvním patře východního křídla zámku, kde dosud byla ubytovna pro průvodce a skladovací prostory. V souvislosti s novou expozicí byly rehabilitovány prostory někdejšího raně barokního apartmánu knížete Maxmiliána z Liechtensteinu a spolu s nimi zde bylo vybudováno i nové sociální zařízení včetně bezbariérové toalety v přízemí zámku.

„Zámek v Bučovicích patří k nejvýznamnějším památkám ve správě Národního památkového ústavu. Přestože může nabídnout mimořádně kvalitní renesanční architekturu a zejména evropsky zcela unikátní interiéry, na jejichž dekoracích se podílel císařský antikvář Jacopo Strada, zámek zůstává návštěvníky poněkud opomíjen. Od nové expozice věnované moravské šlechtě období renesance a manýrismu tedy očekáváme zejména zvýšení návštěvnického zájmu a tím i návštěvnosti. Věřím, že spolu s novou expozicí si návštěvníci znovuobjeví i samotné Bučovice. Je opravdu co objevovat.“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryzcková.

A ředitel Územní památkové správy v Kroměříži Jan Slezák paní generální ředitelku doplnil: „Nová expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa představuje stěžejní akci Roku renesanční šlechty, jehož hlavním garantem je Národní památkový ústav, územní památková správa v Kroměříži. Radost mám zejména z toho, že se veřejnosti otevřely dosud nepřístupné části zámku, které zároveň prošly památkovou obnovou. Byli bychom rádi, kdyby expozice sloužila zejména školním výletům, exkurzím a dětem. V interaktivní expozici se dozvědí vše podstatné o moravské renesanční šlechtě, v historických sálech si pak zažijí renesanci na vlastní kůži. Pro děti je v expozici připraven speciální hrací a naučný koutek i videosál.“

Zámek Bučovice patří k nejvýznamnějším pozdně renesančním aristokratickým sídlům u nás. Jeho stavebník, poslední mužský člen starobylého rodu Jan Šembera z Boskovic si zde, uprostřed půvabné moravské krajiny, nechal vystavět sídlo, které nejlépe dokládá vytříbenost umění z časů saturnského císaře Rudolfa II. Ke stavbě zámku si nepovolal nikoho jiného než císařského dvorního antikváře a znalce umění Jacopa Stradu, podle jehož návrhů vznikla nejen dokonalá zámecká architektura, ale také skvostné interiérové dekorace, na nichž se zřejmě podíleli umělci z celé Evropy, pracující pro panovnický dvůr. Na rozdíl od císařských sídel se strhující a podmanivě rafinované interiéry bučovického zámku dochovaly do současnosti. Nástěnné malby a štuky zde, ačkoliv je zámek vzdálen od všech dvorských center, nejlépe a zcela unikátně zpodobňují podivuhodnou epochu, kdy se české země díky svému melancholickému panovníkovi, staly centrem světového umění.

Rok renesanční šlechty navazuje na úspěšné projekty ze série „Po stopách šlechtických rodů“ Národního památkového ústavu z minulých let. Rožmberský rok, Pernštejnský rok, Rok francouzské kultury, Rok pánů z Kunštátu či Lucemburský rok připomněly nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody vytvářející po staletí dějiny našeho státu.  Vrcholem letošního roku bude nová expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa na zámku Bučovice a návštěvníky určitě zaujme i výstava Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na renesančním zámku Březnice. Další výstavy a kulturní akce připravuje více než třicet hradů a zámků, kde zanechala renesance svoje nesmazatelné stopy. S významnými osobnostmi z řad renesanční aristokracie, strhující renesanční zámeckou architekturou, skvostnými interiéry i jejich vybavením, malebnými zahradami i desítkami příběhů se návštěvníci setkají na Velkých Losinách, Uherčicích, Pernštejně, Rožmberku, Českém Krumlově, Třeboni, Červené Lhotě, Jindřichově Hradci, Kratochvíli, Vimperku, Telči, Červeném Poříčí, Horšovském Týně, Náchodě, Opočně, Frýdlantu, Litomyšli, Slatiňanech, Grabštejně a Benešově nad Ploučnicí. Součástí Roku renesanční šlechty bude také tradiční srpnová Hradozámecká noc na žerotínském zámku v Náměšti nad Oslavou.