Ve výstavních prostorách a nádvořích bude k vidění výstava kovaných plastik, které kováři vytvořili za uplynulé desetiletí. Na kovářském jarmarku si mohou návštěvníci zakoupit nejen ručně kované výrobky, ale také autorské šperky, drátenické výtvory a jiné zboží od umělců zpracovávajících kov.

V galeriích se chystá už tradičně prodejní výstava nožů a letošní novinkou je i prezentace platnéřské dílny. Nejen děti se mohou těšit na ukázky práce podkováře, ale i na Lenčino loutkové divadélko, kování hřebíků pod zkušeným dohledem kovářského mistra a soutěže v hodu kovadlinkou a kovářským kladivem. Po oba dny bude přímo na prvním hradním nádvoří také probíhat tavba železné rudy v historické peci.
 
Z kovářských dílen se budou už tradičně prezentovat hosté z Belgie a Norska, dále naši přátelé ze Slovenska, řemeslně vysoce cenění kováři z Milostovické kovárny, týmy z Valašska, jižní a severní Moravy, nebudou chybět zástupci kovářů z Čech a v neposlední řadě také místní týmy z Uherskohradišťska, nevyjímaje loňské vítěze kovářské soutěže Čertovu kovárnu z Podolí.

V sobotu bude akce probíhat od 10.00 do 18.00 hodin a v neděli od 10.00 do 15.00 hodin, kdy proběhne vyhlášení výsledků letošní soutěže kovaných plastik a výrobků.
V průběhu celé akce samozřejmě budou probíhat prohlídky hradu včetně speciálních dětských okruhů – s pastelkami po hradu, (vstupné dle platných tarifů NPÚ SH Buchlov).

A letos poprvé se v rámci jubilejního desátého ročníku Buchlovského kování, uskutečnilo v týdnu před termínem akce Kovářské fórum. Od pondělí 4. července do pátku 8. července 2016 na I. nádvoří hradu Buchlova vytváří tým kovářů z Valašska, pod vedením Erika Bechného, sousoší, které bude natrvalo umístěno v prostorách hradu.
Inspiraci našli autoři v hradních pověstech, konkrétně v postavě paní Hildegardy, která je symbolem hradu, coby černá paní buchlovská.

Kovářství je řemeslo, které se zabývá zpracováním železa, oceli či jiných kovů, a to zpravidla za tepla. Umění kovat patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti už odpradávna. První pokusy zpracovávat železo objevujeme již ve 3. tis. př. n. l. Nálezy z tohoto období pocházejí z Mezopotámie a jsou velmi vzácné. Větší rozvoj kovářství nastal ve 12. stol. př. n. l. v Asii, kde se začínají vyrábět první kovové předměty denní potřeby. Skutečně prudký rozvoj používání železa, a s tím i kovářství nastal v haštalském období (cca od 7. století
př. n. l. až do roku 450 n. l.), v té době začal být využíván i bronz. U slovanských kmenů bylo kovářství velmi ceněno, kovář byl považován nejen za řemeslníka, ale i léčitele a jakéhosi ochránce vesnice od zlých duchů. Kovářským bohem byl Svarog – bůh nebeského světla a ohně. V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem, ceny kovářských výrobků jsou velmi vysoké a kvůli nedostatku kovářů mají stále stoupající tendenci.

Jen nepatrná část z historie černého řemesla – jak se kovářství někdy říká, ukazuje, jak důležitý byl tento prastarý řemeslný obor v dějinách. Bez kovářských výrobků by se asi docela zastavil život. Kováři totiž zhotovovali nebo okovávali nářadí a nástroje k obdělávání půdy, chovu dobytka, ke sklizni úrody, ale třeba taky pro další obory jako je lnářství a vinohradnictví. Bez kovářství by se nerozvíjela žádná jiná řemesla např. truhlářství a nevznikly by ani žádné dopravní prostředky – chybělo by vozové kování. Kovářství bylo odjakživa ceněným řemeslem a jeho mistři jsou také neobyčejnými postavami v nejedné pohádce.