U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. pořádá Národní památkový ústav řadu akcí, připomínajících nejen největšího Lucemburka, ale i stopy, které jeho rod zanechal v zemích Koruny české. Hrad Veveří, hlavní moravské sídlo knížat, markrabat a králů z rodu Přemyslovců se v roce 1334, téměř po třiceti letech vlády zástavních pánů, vrátil do majetku další panovnické dynastie vládnoucí ve středověkých zemích Koruny české – Lucemburků. Zatímco moravský markrabě Karel, budoucí císař svaté říše římské a český král, sídlil na hradě pouze výjimečně, jeho mladší bratr markrabě Jan Jindřich učinil z Veveří hlavní moravskou panovnickou rezidenci, která zároveň sloužila jako důležitá zemská pevnost, pokladnice a místo důležitých diplomatických jednání. Svoji roli nejdůležitějšího zeměpanského hradu si Veveří podrželo i během neklidných časů domácích válek a následně vlády císaře Zikmunda a jeho švagra moravského markraběte Albrechta Habsburského.

Expozice připravovaná Národním památkovým ústavem ve spolupráci s Moravským zemským archivem u příležitosti Lucemburského roku 2016 přiblíží návštěvníkům hradu Veveří nejslavnější etapu jeho dějin a osudy moravských Lucemburků, kteří tyto dějiny tvořily.

Stálá expozice v prostorách středověkého hradního paláce je věnována klíčové roli, kterou sehráli členové panovnické rodiny v dějinách Moravy i samotnému hradu Veveří v období vrcholné gotiky.