Interiéry zámecké trasy budou vybaveny nábytkem a ostatním zařízením podle dochovaných inventářů a dobové ikonografie, které spadají do rozmezí let 1601 až 1629, kdy vimperský zámek vlastnil rod Novohradských z Kolovrat. Součástí prohlídkové trasy bude i ložnice s dominantní dubovou postelí. Ta byla pro vimperský zámek zakoupena od soukromého majitele v Belgii, protože se původního pozdně renesančního a raně barokního nábytku středoevropské provenience dochovalo do dnešních dní poskrovnu. "Podobné typy byly v českém prostředí běžné a velmi rozšířené. To je také důvodem, proč jsme ji vůbec pořídili", ujasnila hlavní kurátorka prohlídkové trasy Milena Hajná. Postel byla vyrobena nejspíše na území současného Německa, Nizozemí nebo Belgie.

Autorky prohlídkové trasy si vytkly za cíl na základě studia inventářů přesně zrekonstruovat vybavení šlechtické postele kolem roku 1600. "Často když přijdete na nějaký zámek, tak tam mají krásně nazdobené lože, ale co se týče samotných pokrývek, tyto věci chybí. Je vidět, že je lože nízké, zakryté pouze ozdobným přehozem, bez peřin. Inventáře nám však říkají, že těch podušek, pokrývek a peřin v ložích aristokratů bylo poměrně velké množství, a to pak skutečně vypadalo jako to z pohádky O princezně na hrášku", ozřejmila záměr Milena Hajná.

Postel, která měří na délku 180 cm a na šířku 160 cm, bude vybavena kopiemi textilií přesně podle dobových zvyklostí. Vespod bude rošt pletený z provazů, následovat budou v několika vrstvách matrace s různým typem výplně. Na nich pak budou vystlány spodní a horní peřiny plněné rozličnými druhy peří. V několika vrstvách budou i polštáře, vrchní bude vyšívaný. Vše završí luxusní přehoz, který je v dobových inventářích označovaný jako "decke". Holý nezůstane ani samotný dřevěný rám postele. "Látka bude tvořit vnější obal postele také podle schématu, který se objevuje na dobových vyobrazení. V rozích budou zavěšeny tzv. šály, nahoře bude horní draperie. Postel tak bude textilem více méně uzavřena", popsala další z kurátorek, expertka na historický textil Kateřina Cichrová.

Látku na tyto části vybavení postele vyrobila na zakázku pro Národní památkový ústav firma Hedva Český brokát z Rýmařova. Látka má svůj předobraz v ornátu ze zámku Kratochvíle. Byla pravděpodobně utkána v Itálii na přelomu 16. a 17. století a je zdobena motivem stylizovaného granátového jablka, který je pro toto období typický. "Ve spolupráci s Hedvou se podařilo vytvořit téměř přesnou kopii původní látky, která má velmi složitou vazbu, kdy se střídají dvě osnovy a dva útky", řekla Kateřina Cichrová. Látka byla utkána ze zeleného hedvábného vlákna a bavlněného vlákna losové a bílé barvy. "Tím, jak mají příze jinou strukturu, látka působí plastickým dojmem, což se u kopie také povedlo", upozornila Kateřina Cichrová. "Tehdejší tkalci si dovedly pohrát s detailem, kdy jsou ve vazbě dokonce patrná zrníčka granátového jablka", obdivuje práci starých mistrů kurátorka. "Manufaktur, které se zabývají výrobou kopií historických textilií není po světě mnoho. O to více nás těší, že u nás máme svoji manufakturu, která umí vyrábět kopie na špičkové úrovni", doplnila Kateřina Cichrová.

Za úspěchem celé akce stojí také vývojářka a technoložka firmy Hedva Český brokát Martina Kohoutková, která se podle slov Kateřiny Cichrové pustila do práce s obrovským nadšením a výrobu této kopie brala jako velikou výzvu, jak zpropagovat podnik. Památkáři rýmařovské firmě poskytli pro výrobu potřebnou dokumentaci. "Měli jsme tu výhodu, že originální látka, která je na kratochvilském ornátu, byla restaurována pro výstavu o Rožmbercích v roce 2011. Prací se ujala paní Vendulka Otavská, jedna z nejlepších středoevropských specialistek na vazby historických tkanin, která udělala technický rozkres a přesný popis. Tyto jsme firmě poskytli a zapůjčili jim i původní vzorek na jednom z doplňků na ornátu", vysvětlila Kateřina Cichrová. Od prvního oslovení firmy do vyvzorování látky uběhlo pouhých pět měsíců. Na začátku listopadu firma dodala 45 metrů tkaniny. Teď přijdou na řadu švadleny. Na postel bude použito 15 metrů, z dalších metrů se budou šít tzv. firhaňky, závěsy pod okna do vedlejší místnosti, a další textilní doplňky. Na svém domovském zámku Kratochvíle poslouží nově utkaná látka jako potah příborníku pod vzácné kovotepecké zboží ve Zlatém sále a také jako pokrývka pod dobové hudební nástroje.

Kompletně vybavenou postel si návštěvníci prohlédnou od 1. května 2021, kdy bude dokončen projekt "Horní zámek Vimperk (Winterberg) - probouzení zimního zámku, který je spolufinancován z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu .