Vážená paní Trčková,

pokud bych byl náhodným turistou a přečetl si text Vaší petice, asi bych jej po krátkém zamyšlení neváhal podepsat. Nejsem si ovšem už jistý, že bych to udělal, kdybych se seznámil s důvody, které k uzamčení zahrady vedly. Pokusím se Vám je v následujících řádcích vysvětlit a doufám, že i Vy pochopíte, že situace není tak jednoznačná, jak text petice naznačuje.

                Zámek, park a zahrady tvoří jedinečný historický komplex světového významu a jsou spravovány Národním památkovým ústavem v režimu národní kulturní památky.  Schwarzenbergové, kteří tento unikátní komplex ve druhé polovině 19. století přetvořili do současné podoby, permanentně usilovali o jeho ochranu. Již v 19. století byly obě zámecké zahrady jako nejcennější část exteriéru odděleny ploty a uzamykatelnými brankami od okolního anglického parku. Zatímco plot okolo Dolní zahrady se zachoval, plot chránící Horní zahradu byl, přiznám se, že nevím kdy, odstraněn. Po zestátnění zámku se režim ochrany parku a zahrad velmi rozvolnil a pohyb návštěvníků v areálu přestal být postupně jakkoliv omezován. Ovšem ještě na konci šedesátých let byla zamykána kovová brána v cestě vedoucí od Šteklu před průčelí zámku, což se mi jeví jako daleko zásadnější omezení pohybu návštěvníků, než je tomu dnes.

                Chápu, že večerní procházka rozkvetlou Dolní zahradou je romantickým zážitkem a vím, že většina domácích i zahraničních návštěvníků plně respektuje výjimečnost místa a chová se v souladu s návštěvním řádem. Naši zahradníci, kteří zde již mnoho desetiletí pracují v provizorních podmínkách a omezeném počtu, se o zahrady příkladně starají a jejich práci právem obdivují turisté z celého světa. Jenže stačí, aby se čas od času zahradou prohnala parta ignorantů a mnohaletá práce je během několika minut zmařená.  Podobní návštěvníci nerespektují síť cest, ničí unikátní stromy a keře, lezou do vypuštěných i napuštěných kašen (do vypuštěné velké kašny u oranžerie, do jejíž opravy jsme vloni vložili 292 000 Kč, skáčou dokonce odvážní mladí muži salta ala parkour), ohrožují zámek drony, zkoumají, jak se dostat do obřadní síně či na litinovou terasu, hrají v zahradě fotbal (pro zakopnutý míč se vydají napříč buxusy), venčí psy v zahradě bez vodítka (psí exkrementy zrovna zmíněným buxusům nesvědčí), zapalují ohně a pro dobré selfie jsou schopni vyšplhat kamkoliv. Od zavedení nočního osvětlení zámku jsou zahrady oblíbeným místem mládeže experimentující s alkoholem a odlehlejší partie jsou svědky zasvěcování všeho druhu. (Ještě oblíbenějším místem nočních radovánek je tzv. barokní vyhlídka, kde je vyhlášenou kratochvílí vrh odpadkovým košem dolů ze stráně.) Dalším důvodem regulace návštěvnosti je bezpečnost zámku jako takového, ale to z pochopitelných důvodů nebudu rozvádět. A konečně i z ekonomického a provozního hlediska má toto opatření význam. Kupříkladu čas strávený opravou sekaček poničených střepy z odhozených lahví lze využít jinak.      

V této chvíli jsme přijali opatření bránící zejména nočnímu vandalismu.  Správa zámku však stojí před zásadním a velmi citlivým rozhodnutím, zda Dolní zahradu na zimu neuzavírat zcela jako je tomu například v Českém Krumlově nebo na Sychrově. Jak nedávno uvedl v tisku šéf krumlovských zahrad a renomovaný odborník pan Ing. Jiří Olšan, zahrada si má v zimě odpočinout.  Dalším zásadním důvodem je, že historické cesty v zahradě jsou nezpevněné a zimním provozem velmi trpí.  Alternativním řešením je, že budeme důsledně využívat stávajícího návštěvního řádu a během oblevy nebo náledí budeme zahrady uzavírat i přes den. V Krumlově je to tak, že zahrada je oficiálně celou zimu uzavřena, avšak správa zámku za dobrého počasí zahrady příležitostně otevírá. Vím, že podobný problém teď řeší na mnoha historických objektech, například na nedaleké Třeboni. Další otázkou je, zda má být obnoven plot před průčelím zámku. Na první pohled to vypadá jako opatření jednoznačně namířené proti návštěvníkům, ale možná si vzpomenete, že správa zámku již v nedávné minulosti instalovala před průčelím provizorní plot, aby zabránila zvěři (srnčí a dokonce i černé), aby ničila záhony. Vandalismus je samozřejmě problémem i zde. Turisté i místní si například chodí do zahrady natrhat tulipány do vázy, opilí zahraniční turisté házejí lavičky do záhonů nebo vloni si někdo pro jednu lavičku přijel rovnou autem. Poslední ožehavou otázkou spojenou s hlubockými zahradami a parkem je dostavba plotu okolo celého parku. Již v červnovém Zpravodaji, kde jsem poprvé avizoval i uzavírání Dolní zahrady, jsem uvedl, že je to naším cílem. (Mimochodem jedním z důvodů, proč plot nebyl dokončen, byla obava úředníků o ochranu kořenových systémů stromů v jeho sousedství. A to se zdaleka nejedná o unikátní dřeviny jako v Dolní zahradě.) Připomínám, že pokud se dostavba podaří, nehodláme vstup do parku nijak omezovat.

Na významné části českých historických objektů je vstup do parků a zahrad nějakým způsobem regulován. V poslední době je dokonce vstup do zahrad i zpoplatňován, v jižních Čechách se například platí za vstup do zahrad na Kratochvíli. V zahraničí je regulace a zpoplatňování běžnou normou. Na podzim jsem měl na základě pozvání anglického National Trustu možnost nahlédnout do zákulisí správy několika historických objektů ve střední Anglii, kde jsem viděl, že poplatky ze vstupu do zámeckých parků jsou klíčovým zdrojem příjmů, ze kterých je pak financována obnova zámků a parků. Pro tamní veřejnost je dokonce prestižní takovým způsobem přispívat k ochraně kulturního dědictví. Pro jistotu hned uvádím, že nic takového nechystáme.

Správa zámku plánuje, že během roku několikrát dobu uzamčení zahrad posune, aby veřejnost měla stále příležitostně možnost si večerní procházky zámeckou zahradou vychutnat. Poprvé to bude večer 1. května. Dále bychom v letošním roce chtěli zavést komentované prohlídky parku a zahrad, které veřejnost seznámí nejen s historií hlubockých zahrad a parku, ale i přiblíží, jakým způsobem se o ně naši zahradníci po celý rok starají. O posunuté zavírací době Dolní zahrady i o termínech komentovaných prohlídek budeme včas informovat na našich webových stránkách.

Vážená paní Trčková, hlubocký historický komplex je skutečně jedinečný a mělo by být naším společným zájmem o něj náležitě pečovat. Povinností památkářů je ovšem také umět veřejnosti vysvětlit některé nepopulární kroky spojené s ochranou svěřeného majetku. Doufám, že se mi to alespoň částečně podařilo. Zjednodušeně řečeno památkáři nechrání svěřený majetek před lidmi, ale pro ně.

                                                                                              Na Hluboké, v sobotu 16. února

                                                                                              Mgr. Martin Slaba, kastelán