Již osmý ročník prestižní Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2021 odtajnil vítěze v jednotlivých kategoriích. Z několika nominovaných vybírala nejlepší počiny v oblasti památkové péče odborná porota. Do hlasování se prostřednictvím internetu mohla zapojit i široká veřejnost a rozhodnout tak o vítězi z kategorie Památky děkují. Letos poprvé mohli diváci sledovat i přímý přenos předávání ceny Patrimonium pro futuro. Udílení nabylo podoby galavečeru a vysíláno bylo živě z Nové scény Národního divadla na ČT art v úterý 9. listopadu. Vítězové získali cenu v podobě skleněné ruky z dílny umělce Kurta Gebauera. Skleněnou Gebauerovu ruku vyhrálo za Liberecký kraj Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce.
Liberecký kraj nominoval na počátku roku 2021 tři památky ve třech různých hlavních kategoriích: kapli Božího hrobu v Liberci, Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce a Schubertovu vilu v Hrádku nad Nisou.
Ze tří nominovaných památek Libereckého kraje uspělo Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce v jedné ze šesti hlavních kategorií Prezentace a popularizace památek. Cenu za příkladnou prezentaci, popularizaci, ale i péči o rozlehlý objekt převzal majitel objektu Pavel Šercl.
Ladem ležící areál textilní továrny, dnešního Jizerskohorského technického muzea v Bílém potoce, jejíž počátky sahají do roku 1852, zakoupil Pavel Šercl s otcem Iljou v roce 2002. V přízemí hlavní výrobní budovy a přilehlých prostorách zřídili specializovanou dílnu na opravy historických spalovacích motorů. Dlouhodobě spolupracují s Vojenským historickým ústavem v Praze a iniciovali prohlášení celého areálu kulturní památkou. Stalo se tak roku 2011. V úzké spolupráci s orgány památkové péče přistoupili k postupné rehabilitaci areálu, sloužící také jako Jizerskohorské technické muzeum. Za jeho hlavní exponát je nutno považovat předně samotné budovy. Zájem vlastníka se v současné době soustředí na zprovoznění parního stroje Ringhoffer z roku 1894, původně z kunínského lihovaru. Svými parametry se jedná o obdobnou pohonnou jednotku, která se v objektu původně nacházela. Prostory druhého patra hlavní budovy naplňují expozice letectví a leteckých motorů. V nejvyšším patře budovy je pak situována expozice textilních strojů, dlouhodobě zapůjčených Katedrou textilních technologií Technické univerzity v Liberci, a rozsáhlá sbírka šicích strojů sběratelky Pavlíny Cvrčkové. Své místo zde mají také relikty z okolních průmyslových areálů, které tak vytvářejí hodnotné industriální lapidárium. Jde o profesionálně vedenou soukromou muzejní instituci, která se těší stále stoupajícímu zájmu veřejnosti. Stavební obnova probíhá striktně dle dochované původní stavební plánové dokumentace a v úzké spolupráci s odbornou organizací státní památkové péče.
„Liberecké pracoviště Národního památkového ústavu je velmi potěšeno oceněním pana Šercla a Jizerskohorského technického muzea. Ukazuje se, že odborná i laická veřejnost pozitivně vnímá nadšence pečující o památkový fond České republiky. Pan Šercl si ocenění zaslouží za dlouhodobou práci na vlastním objektu bývalé továrny i muzejní prezentaci, která objektu vdechla nový život a láká do muzea i regionu návštěvníky.“ komentuje vítězství ředitel územního odborného pracoviště v Liberci Mgr. Miloš Krčmář
