Záchrana a obnova železniční výtopny v Kořenově

Záchrana a obnova železniční výtopny v Kořenově obdržela zvláštní ocenění generální ředitelky Národního památkového ústavu v rámci předávání cen Patrimonium pro futuro.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje Národní památkový ústav letos čtvrtým rokem. V rámci slavnostního předávání cen na státním zámku v Bučovicích získaly zvláštní ocenění generální ředitelky Národního památkového ústavu Železniční společnost Tanvald o.p.s. a architekt Ivan Lejčar za záchranu a obnovu železniční výtopny v Kořenově. Cenu z rukou generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové převzal architekt Ivan Lejčar

Smyslem ceny Patrimonium pro futuro je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče. Jejím cílem je zhodnotit, co se podařilo, a ocenit všechny, kteří se o to přičinili.

Generální ředitelka Národního památkového ústavu zvláštním oceněním zhodnotila několik aspektů záchrany kořenovské železniční výtopny. V první řadě je to záchrana kulturní památky, která se nacházela v havarijním stavu. Dále neopomněla zdůraznit odvážné, současné a architektonicky kvalitní řešení konstrukce zastřešení této významné technické památky a v neposlední řadě pak ocenila novou náplň objektu, který se po rekonstrukci stal depem pro historická kolejová vozidla Železniční společnosti Tanvald o.p.s., ale také společenským centrem.

Záchrana výtopny v železniční stanici Kořenov

Kořenovská výtopna je součástí technického zázemí ozubnicové železniční tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu v Dolním Slezsku (dnes Jelenia Góra). Horská trať je unikátní náročnými sklonovými poměry, množstvím tunelů a umělých staveb. Mimořádně náročné sklonové poměry vedly k použití systému Abtovy ozubnice. Trať je dnes jedinou ozubnicovou v České republice, byť běžný provoz je již adhezní. Ozubnice je využívána při nostalgických jízdách, kdy jsou vlaky vedeny dvěma památkově chráněnými lokomotivami rakouské výroby z roku 1961.

Budova výtopny byla postavena v roce 1903. Jedná se o přízemní objekt z kvádrového žulového zdiva, postavený na segmentovém půdorysu. Před objektem je umístěna lokomotivní točna, ze které vedou čtyři koleje vstupující do výtopny dvěma vjezdy.

Svému účelu výtopna sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Od té doby objekt nebyl využíván a chátral. Střešní konstrukce a vjezdová vrata s překlady chyběly, montážní jámy, podlaha a koruna zdiva zarůstaly náletovou vegetací. Výtopna se nacházela na seznamu ohrožených památek. Před započetím celkové obnovy byla za použití příspěvku z havarijního programu Ministerstva kultury ČR sanována koruna zdiva.

Objekt výtopny byl obnoven na základě původních plánů a výkresů. Při architektonickém návrhu byla respektována historická hodnota budovy a byl brán ohled na původní a nové využití objektu. Stávající kamenné zdivo bylo využito pro osazení nové střechy.

Celková obnova, financovaná z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu „Zubačka – unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš“, proběhla mezi srpnem 2015 a červencem 2016 na základě projektu Ing. arch. Ivana Lejčara z roku 2009. Stavební práce realizovala firma Brex Liberec.

Po opravě kolejové točny bude výtopna sloužit pro remizování historických kolejových vozidel Železniční společnosti Tanvald. Čtyři z těchto vozidel – dvě motorové ozubnicové lokomotivy a dva motorové vozy – jsou navíc chráněny jako movité kulturní památky. V současné době jsou odstaveny v nevyhovujících podmínkách pod širým nebem v žst. Tanvald.

Obnovu výtopny je třeba z pohledu památkové péče hodnotit jako jednoznačně pozitivní krok, který přinesl faktickou záchranu zanikajícího objektu. Podstatná je také skutečnost, že v něm budou deponována rovněž památkově chráněná historická vozidla. Koncepce obnovy vychází z poznání historické podoby, byť za použití konstrukčních metod soudobého stavitelství (konstrukce krovu). Vzhledem k tomu, že původní střešní konstrukce se nedochovala a vnější vzhled objektu se vrací k historickému stavu, představuje tak jeden z možných přístupů k obnově určité části našeho kulturního dědictví.

Fotografie ke stažení

Související kontakty

Mgr. Miloš Krčmář, ředitel NPÚ, ÚOP v Liberci

Mgr. Miloš Krčmář

  • ředitel/ka územního odborného pracoviště
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 485 222 411, 602 114 516
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚOP v Liberci
Jablonecká 642/23, Liberec
ředitel územního odborného pracoviště