Celkem sedm nově zpřístupněných místností ve východním křídle zámku včetně jedinečné Andělské chodby s unikátní a v obdobném rozsahu nevídanou vrcholně barokní štukovou výzdobou představí nová prohlídková trasa „Zámecké interiéry“ na státním zámku Uherčice. Veřejnosti se otevře 1. května 2024. Její zpřístupnění bylo možné díky dokončení další etapy obnovy této národní kulturní památky.
„Mám radost, že obnova zámku úspěšně pokračuje. Na projekt realizovaný v minulém programovém období z evropských fondů zaměřený především na restaurování severního křídla a vybudování základní technické infrastruktury celého areálu, jsme navázali obnovou východního křídla s unikátní Andělskou chodbou. Navrácení transferů štukové výzdoby po téměř 25 letech na své místo bylo malým dobrodružstvím. Odměnou nám všem bude spokojený návštěvník, který doufám ocení netradiční zdobnost a barevnost interiérů ovlivněných italskou estetikou rodiny Collaltů. Zpřístupnění dalších zámeckých prostor je významným krokem k celkové obnově této bezesporu jedinečné památky.“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Prohlídková trasa ve východním křídle zámku, kde se nacházejí společenské a soukromé prostory, naváže na již obnovené interiéry v severním křídle, kterým vévodí impozantní banketní sál. Nově si tak návštěvníci během padesátiminutové prohlídky vyslechnou nevšední příběhy a pestré osudy zámku a jeho majitelů, kterými bylo i šest knížat z italského rodu Collalto et San Salvatore. Právě tento italský rod vtiskl zámku jeho současnou podobu.
Ve všech nově zpřístupněných místnostech, včetně barokní tzv. Andělské chodby a pracovny někdejšího generála císařských vojsk Hraběte Donáta Heisslera z Heitersheimu, byly provedeny odborné restaurátorské zásahy. Výsledkem je mimořádná pestrobarevná podívaná, která zdůrazňuje plastickou část umělecké výzdoby a malbou imituje v baroku tolik oblíbené mramorování. Mezi nejnáročnější zásahy se řadí navrácení umělecké výzdoby stropů, které bylo nutné z důvodu napadení nosných konstrukcí dřevokaznými houbami zcela vyměnit a následně opětovně osadit štukovými stropními dekoracemi.
Kromě štukové výzdoby byly obnoveny dřevěné podlahy, klasicistní výmalba stěn a stropů a byly rekonstruovány plátěné tapety v hlavním společenském salonu. Originály bohužel nepřežily 2. polovinu 20. století, proto byly zhotoveny kopie malovaných plátěných tapet, jejichž podobu známe díky dochovaným historickým fotografiím. Návštěvníci jen sotva poznají, že nejde o originály z roku 1810, ale o novodobé kopie tapet.
Náležitá péče byla věnována také vnitřnímu zařízení a sbírkám, které bývaly chloubou Collaltů, proslulých sběratelů a mecenášů umění. Přes značné ztráty v poválečných letech se dochovalo překvapivé množství původního vybavení zámku a v každé místnosti tak návštěvník spatří nábytek či obrazy, které tvořily původní zařízení tohoto sídla.
Na tuto část obnovy a záchrany jednoho z nejcennějších zámeckých komplexů na Moravě bylo vynaloženo téměř 50 mil. Kč. Ministerstvo kultury poskytlo dotaci 28 milionů korun a 21 milionů korun investoval Národní památkový ústav z vlastních provozních prostředků.
Postupující obnova navrací zámku v Uherčicích jeho lesk a slávu, kterou měl v době, kdy byl vítaným místem zastávek šlechty na cestě mezi Vídní a Prahou.
Státní zámek Uherčice
Rozlehlý zámecký areál zahrnuje obytné a reprezentační prostory i provozní a hospodářské budovy někdejšího šlechtického velkostatku. Spolu s přilehlou formální zahradou a přírodně krajinářským parkem vytváří nepřehlédnutelnou dominantu obce a okolí. Vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století. Přibližně na tomtéž obdélném půdorysu proběhla kolem poloviny 16. století přestavba tvrze na renesanční zámek, dodnes v jádru dochovaný a tvořící východní část komplexu. Posledním majitelem byl Oktavián z rodu Collalto et San Salvatore, jemuž byl veškerý majetek na našem území zkonfiskován. Po roce 1945 nastalo pro zámek nepříznivé období. Zámek byl využíván jako státní statek, ženský tábor nucených prací, byly zde byty, kanceláře, zázemí roty pohraniční stráže, závodní jídelna i sokolovna. V této době prošel zámek obrovskou devastací a v roce 1985 mu hrozila dokonce demolice. Neudržovaný byl i park rozprostírající se kolem areálu. V roce 1995 převzal správu Památkový ústav v Brně a krátce nato byla zahájena komplexní památková obnova. Uherčice byly zařazeny do Programu záchrany architektonického dědictví, z něhož byla financována prvotní fáze rozsáhlé obnovy. Od roku 1996 byl zámek zpřístupněn veřejnosti, která tak mohla v přímém přenosu sledovat postupné kroky vedoucí k rehabilitaci zdevastovaného objektu. Prvotními restaurátorskými zásahy prošlo tehdy vstupní nádvoří, zámecká kaple, salony západního křídla a postupně došlo i na střechy. V tomto provizorním režimu fungovala památka do zahájení rozsáhlé obnovy v roce 2019, financované z prostředků Evropské unie. Na tuto etapu, ukončenou v roce 2021, navázala další část, hrazená z prostředků Ministerstva kultury a NPÚ. Výsledkem těchto dvou náročných etap obnovy je mimo jiné nová prohlídková trasa Zámecké interiéry, která představí osudy zámku a příběh posledních šesti generací knížecího rodu Collalto et San Salvatore. Návštěvníci během prohlídky spatří noblesní banketní sál, dále modrý pokoj s květinovou výmalbou, pokoj s tureckým stanem a také společenské a soukromé prostory ve východním křídle, spolu s jedinečnou Andělskou chodbou.
