Několikaletý výzkum probíhal ve spolupráci Oblastního muzea v Ústí nad Labem a Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Historici a geologové v rámci něj zdokumentovali pozůstatky těžební činnosti na Děčínsku, a to na území o rozloze 332 km². Zmapováno bylo 3 513 starých lomů a dobývek a 593 souvisejících těžebních objektů, jako jsou nákladiště, kovárny, sklípky nebo útulny lamačů. Dobývky – zejména na pískovec, ale i na písek, čedič, žulu, vápenec či břidlici – byly identifikovány od drobných až po případy dosahující stovek metrů.
Díky provenienční analýze se také podařilo identifikovat zdroj pískovcového stavebního kamene pro řadu historických staveb na Děčínsku a Litoměřicku. Řadí se k nim například thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně, Horní vodní brána a Bohušovická brána v Terezíně, kostel sv. Antonína Paduánského v Milešově nebo rozhledna na Děčínském Sněžníku. V některých případech bylo možné určit nejen lomové areály, ale i konkrétní lomy, ze kterých kámen na výstavbu pocházel.
Výstava návštěvníkům také přiblížila, nakolik krajinu Labských pískovců formovaly lidské zásahy nebo jak lze v terénu rozpoznat opuštěný lom. Rozsáhlé a překvapivé výsledky víceoborové spolupráce byly prezentovány nejen geologickými ukázkami, ale i detailními digitálními 3D modely lomů a reliktů po těžbě. Kromě výstavy je zásadním výstupem projektu online mapová databáze starých lomů a dobývek. Závěry výzkumu mohou posloužit také při obnově kulturních památek – díky přesné identifikaci zdroje kamene použitého při stavbě konkrétních objektů lze pro obnovu najít charakterově totožný kámen, a tím udržet jejich autenticitu.
Nominuje NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem.
Na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace je navrženo Oblastní muzeum v Ústí nad Labem, zastoupené ředitelem Mgr. Václavem Houfkem, a Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP, zastoupené PhDr. Kamilem Podroužkem, Ph.D.