Trafostanice Kfely u Horního Slavkova
Památkář z Národního památkového ústavu objevil v Karlovarském kraji v rámci průzkumu památek elektrárenství jedinečný doklad počátků elektrifikace.
Před rokem se další kulturní památkou Karlovarského kraje stala nenápadná drobná „budka“ stojící osaměle uprostřed pastvin nedaleko osady Kfely u Horního Slavkova, která dlouhá léta sloužila myslivcům jako krmelec, sklad obilí a posed. Že byla její původní funkce jiná, připomínala konzole s šesti porcelánovými izolátory nad hřebenem střechy.
Objekt byl postaven v roce 1910 jako trafostanice, která měnila napětí z malé tepelné elektrárny při továrně na kůže Franze Roßmeissla v Horním Slavkově. Ta byla v provozu do poloviny dvacátých let 20. století, kdy došlo k jejímu odstavení a přepojení rozvodny továrny na přespolní elektrárnu Dolových a průmyslových závodů v Dolním Rychnově. Trafostanice však plnila svůj účel pravděpodobně až do šedesátých let, kdy byla nahrazena novou stožárovou trafostanicí přímo v obci.
Původní funkci a historický význam objektu odhalil v rámci plošného průzkumu památek elektrárenství PhDr. Jiří Chmelenský, památkář z NPÚ, územního odborného pracoviště v Praze:
„Objev trafostanice na kfelských pastvinách byl zásluhou komunikace pracovníků a vedoucích EDIS ÚOP v Lokti a veřejnosti. Po prvotní prohlídce poskytnutých fotografií bylo jasné, že jde o raritně dochovanou záležitost. U Horního Slavkova – Kfel se dochovala betonová kiosková trafostanice z počátků elektrifikace, jejíž existenční obdoba nebyla doposud známa, nalezena, dochována. Tím byl zahájen zájem na prohlášení drobné elektrotechnické infrastrukturální stavby za nemovitou kulturní památku.“
Zdánlivě obyčejná stavba v polích u Kfel je výjimečná svou přechodovou formou od plechové kioskové trafostanice, které jsou dnes dochovány pouze dvě, v Kadani a Bílině, po zděné věžové trafostanice, jež se zachovaly v četném množství.
Protože pochází z období před tzv. elektrifikačním zákonem, jde o nenormovanou stavbu, která se jinde neopakuje. Je vzácným dokladem historického vývoje rozvodné soustavy vysokého napětí.
Kfelská trafostanice je výjimečná i v rámci památkového fondu České republiky, jak poukazuje doktor Chmelenský:
„Technické, respektive infrastrukturální památky jsou doposud mimo systematický zájem památkové péče. Ať jde například o historické obecní a soukromé vodovody se svými často zdobnými vodojemy, čerpacími stanicemi a prameništi, nebo jde právě o výrobu a distribuci elektřiny s rozličnými zděnými trafostanicemi a elektrárnami všech typů. Výroba a distribuce elektřiny prodělala ve 20. století ohromný kvalitativní a kvantitativní rozvoj, v rámci kterého byly památkovou péčí doposud zachyceny a navrženy k památkové ochraně jen ojedinělé objekty elektráren a trafostanic.“
Samotná trafostanice je ve vlastnictví města Horní Slavkov, zatímco okolní pozemky pastvin patří soukromému majiteli. Město nyní plánuje zadat základní průzkumy v rámci předprojektové přípravy, na jejichž podkladě bude dále postupovat. S obnovou svých památek má již dlouholeté zkušenosti, příkladně při nich spolupracuje s NPÚ, ÚOP v Lokti a letos v rámci vyhlášení titulu Historické město roku obdrželo zvláštní ocenění za dlouhodobou práci v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a za úsilí a snahu při obnově kostela sv. Jiří a jeho zpřístupnění veřejnosti.
Trafostanice u Kfel má tedy nyní, kdy bylo na její historickou hodnotu díky prohlášení za památku upozorněno, velkou šanci na rehabilitaci.
