Sušárna chmele v Dubé - příklad Programu záchrany architektonického dědictví
Z řady probíhajících obnov kulturních památek v Libereckém kraji jsou některé významnější projekty financovány z Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), jenž je každý rok vypisován Ministerstvem kultury České republiky. Do takového Programu byla zapsána i sušárna chmele v Dubé.
Do tohoto programu byla zapojena i sušárna chmele v Dubé. Město se stalo na konci ledna letošního roku krajským vítězem v soutěži o Historické město roku 2020. Sušárna chmele je celorepublikově významnou technickou památkou. Připomíná někdejší slávu dubského chmelařství. V době největšího rozkvětu je doloženo v Dubé na šest takových sušáren, pouze tato se ale zachovala v původním stavu.
Obnova této stavby je spolufinancována z programu od roku 2017. „Po statickém zajištění stavby a přípravných etapách byl v letech 2019 a 2020 kompletně obnoven krov, střešní plášť a fasáda celého objektu včetně výplní vstupních a okenních otvorů, mříží a veškerých prvků souvisejících s technologickým zařízením. Mimořádnou realizací je obnova párníku severní hranolové sušící věže a rekonstrukce víceboké střechy severní válcové věže, opět včetně párníku. Detaily obnovy jsou projektovány výhradně na základě doplňujících průzkumů. K rekonstrukci zaniklých částí přispěly vedle průzkumu vlastní stavby rovněž nálezy dobových fotografií. Novými průzkumy a dendrochronologickou analýzou stropních a krovových konstrukcí bylo doloženo, že dubská sušárna náleží k nejstarším objektům tohoto typu v českých zemích. Starší jižní část s jednou válcovou věží byla vybudována již ve druhé polovině šedesátých let 19. století (patrně kolem roku 1868). Druhá válcová věž byla přistavěna vzápětí, její zděná helmice byla ale později nahrazena vícebokou střechou s dřevěným krovem a párníkem. Použití válcových sušicích věží je v českých zemích výjimečné, tento import z Anglie byl doložen pouze u dalších dvou lokalit na Žatecku. Mladší modernější severní část sušárny s hranolovou sušicí věží byla přistavěna na počátku osmdesátých let 19. století (patrně v roce 1881).“ o průběhu PZAD informoval za územní odborné pracoviště v Liberci Mgr. Miroslav Kolka.
O dalších památkách, které jsou zapojeny do Programu záchrany architektonického dědictví, vás budeme průběžně informovat. Více informací k Programu se dozvíte na stránkách Ministerstva kultury. Více informací o městu Dubá zjistíte ze stránek města.