O diváckou přízeň i úspěch ve své kategorii bojují za Liberecký kraj hned dvě nominované památky: kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Horní Řasnici a výstava Severočeského muzea v Liberci Domy s pamětí. Dílo architektka Václava Girsy. Až do 20. září mohou příznivci památek v internetovém hlasování vybírat vítěze zvláštního ocenění „Památky děkují“. Možnost podpořit svůj oblíbený památkářský počin má veřejnost již v tradičním klání památek prestižní soutěže Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
O Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro se za Liberecký kraj zúčastní dva nominované počiny ve dvou různých kategoriích. V kategorii Objev byl nominován Objev nástěnných maleb v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Horní Řasnici. Druhou soutěžící památkou je výstava Severočeského muzea v Liberci Domy s pamětí. Dílo architekta Václava Girsy, která byla nominována v kategorii Prezentace a popularizace.
„Odborná komise libereckého pracoviště Národního památkového ústavu vybrala dvojici nominací. Výstava v Severočeském muzeu v Liberci představuje významnou osobnost prof. Girsy, jehož práce je výrazně propsala do obnovy památkových objektů v Libereckém kraji, zmínit můžeme např. Státní hrad Grabštejn nebo hrad Lipý v České Lípě. Nominace v kategorii objev prezentuje nejen vlastní významný objev dosud neznámých nástěnných maleb v kostele v Horní Řasnici, ale právě i důležitost prováděných průzkumů v průběhu přípravy obnovy každé kulturní památky“, komentuje výběr nominací v kraji ředitel libereckého NPÚ Miloš Krčmář.
Celostátní odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování, objev/nález roku, prezentace a popularizace, záchrana památky). Veřejnost může podpořit některý z návrhů na Cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.
Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednu nominaci ze všech navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do 20. září 2026.
Ze všech hlasujících budou vylosování tři výherci celoroční volné vstupenky na památky ve správě Národního památkového ústavu na rok 2027.
Objev
V letech 2023–2025 probíhalo restaurování bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie a při této příležitosti vznikla možnost opravit velmi poškozené omítky v okolí bočního oltáře. Opravě předcházel orientační restaurátorský průzkum výmalby stěny za oltářem. Orientační průzkum byl nakonec proveden v rámci celého interiéru kostela.
Sondy byly provedeny jak v prebystáři, tak v lodi kostela. Zatímco v presbytáři byla nejnovější výmalba provedena na silné vrstvě nové omítky. V lodi kostela, zejména po stranách vítězného oblouku, byly starší omítky jen nově natírány. A tak byla nová klihová výmalba provedena přímo na starší – pravděpodobně renesanční malbu. „Sondážním průzkumem byly odhaleny mimořádně cenné malby. Nález rozsáhlých nástěnných maleb na severovýchodní stěně lodi je nejdůležitějším zjištěním získaným orientační sondážním a následně rozšířeným průzkumem. Malba na pravé straně představuje Stvoření Adama a Evy, na levé straně je zachycen Poslední soud,“ doplňuje informace o nálezu odbornice na restaurování z územního odborného pracoviště NPÚ PhDr. Jana Kurešová, Ph.D.
Malby pochází pravděpodobně z doby kolem počátku 17. století. V této době proběhla přestavba kostela, který mimo jiné dostal nový krov se sedlovou střechou nad lodí. Malby vznikly nejspíše krátce poté, co loď kostela dostala nový dřevěný kazetový strop, zachovaný dodnes pod stávajícím stropem zhotoveným v roce 1862. Předlohou pro malbu Stvoření mohla být rytina Johanna Sadelera podle kresby Maertena de Vos - Šestý den: Stvoření zvířat, Adama a Evy z cyklu ilustrací, vydaných v Antverpách v roce 1585.
Více o památce a možnost hlasování najdete pod tímto odkazem.
Prezentace a popularizace
Výstava v Severočeském muzeu k životnímu jubileu Václava Girsy „Domy s pamětí. Dílo architekta Václava Girsy“ byla první a jedinou souhrnnou retrospektivou o jeho architektonické tvorbě, která se konala v roce 2025. Expozice zmapovala moderní metody konzervace a restaurování historické architektury a popularizovala významné realizace a projekty české i evropské památkové péče, které tento uznávaný architekt a pedagog formoval a vedl více než čtyři dekády.
Architektonická koncepce výstavy od Jiřího Žida propojila odbornou dokumentaci s působivými velkoformátovými fotografiemi Věroslava Škrabánka, které muzeum díky výstavě získalo natrvalo do svých sbírek. Doprovodné snímky z archivů Romana Kursy či Dagmar Michoinové retrospektivně přiblížily průběh obnovy klíčových památek. Výstavu doplnily divácky vděčné modely dotčených staveb a dobová propagační videa o záchraně architektonického dědictví z počátku 90. let, které se podařilo oživit ze zaniklého formátu VHS kazet. Obraz umělcovy osobnosti na výstavě dotvořily jeho vlastní kresby, od dětských skic hradů až po cestovní črty ze současnosti. Význam Václava Girsy přesahuje hranice České republiky. Jako pětinásobný držitel prestižního ocenění Europa Nostra Awards, například za obnovu hradu Bauska v Lotyšsku, se zapsal do dějin evropské památkové péče. Jeho projekty se často týkaly památek, které figurují na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jako dlouholetý prezident Českého národního komitétu ICOMOS v letech 2014–2025 se aktivně angažoval v řadě domácích i mezinárodních kauz. Výstava tak nebyla pouze oslavou jednoho jubilea, ale především zhodnocením klíčové éry české památkové péče a prezentací moderních metod památkové péče, které profesor Girsa pomáhal definovat a prosazovat.
Více o památce a možnost hlasování najdete pod tímto odkazem.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
