Letošní ročník památkářské ceny Patrimonium pro futuro byl velkým oceněním pro město Holešov, jenž je vlastníkem obou objektů, kterých se nominace týkají. Obnova hlavního průčelí holešovského zámku bude usilovat o vítězství v kategorii obnova památky, restaurování. Objev gotického stropu v domě na holešovském náměstí bude usilovat o vítězství v kategorii objev, nález roku.

Obnova hlavního průčelí zámku v Holešově

Město Holešov získalo areál zámku do svého vlastnictví v roce 2005. Od té doby probíhají práce na záchranu stavby. Postupně byly obnoveny interiéry prvního a druhého podlaží, nádvoří spolu s kašnou a oprav se dočkaly i nádvorní fasády. V posledních letech je pozornost věnována hlavně vnějšímu plášti zámku, na který se vrací monochromní barevnost z období manýrismu.

Na přelomu roku 2015 a 2016 byl zrestaurován barokní vstupní portál s pískovcovým balkonem. V červnu 2016 začala oprava omítek průčelí vstupního křídla zámku. Současná podoba průčelí pochází z roku 1910, součástí oprav bylo i restaurování erbu posledních majitelů zámku, Wrbnů, jejichž erb je osazen ve štítě nad vstupem.

Během průzkumu, který byl proveden kroměřížským odborným pracovištěm a technologickou laboratoří Národního památkového ústavu, bylo zjištěno, že v úrovni druhého patra zámku se nachází velmi kvalitní a soudržné omítky, které lze spojit s výstavbou zámku, realizovanou krátce po polovině 17. století hrabětem Janem z Rottalu. Laboratorní průzkum prokázal, že pojivem omítkových malt je hydraulické vápno nebo směs hydraulického a vzdušného vápna, kamenivem křemen, živec a určitý podíl vápenců. Povrch omítky i plastických prvků tvoří pečlivě hlazená až kletovaná omítka, opatřená vápennými nátěry a mladším pekováním.

Lze konstatovat, že se jedná o omítky velmi unikátní a ze stavebně technického hlediska velmi kvalitní. Současně se jedná o omítky velmi hodnotné pro poznání vývoje stavby, identifikaci použitých dobových stavebních materiálů a historických pracovních postupů.

V neposlední řadě lze omítky využít i pro studium dobové architektonické i estetické podoby stavby. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o zachování a konzervaci těchto vzácných omítkových vrstev. Práce na záchraně mimořádně hodnotných omítek z poloviny 17. století probíhaly pod dohledem restaurátora, který určil technologický postup. Po dokončení časově, technologicky i finančně náročné konzervace byly omítky překryty novou štukovou vrstvou.

Citlivě provedená konzervace zajistila unikátním raně barokním omítkám na západním průčelí holešovského zámku další existenci. Zachování omítek, umožněné mimo jiné i příkladným přístupem investora a kvalitní prací stavební firmy, znamenala další krok pro zachování mimořádně vysoké vypovídací schopnosti a autenticity zámku v Holešově, který náleží k našim nejvýznamnějším raně barokním zámeckým architekturám.  

Pozdně gotický sklep s trámovým stropem v domě čp. 26 na náměstí Dr. E. Beneše v Holešově

Holešov náleží k vývojově nejpozoruhodnějším městům ve Zlínském kraji. Pozoruhodný urbanismus svědčí o postupném vzniku městského jádra, jehož nejstarší částí je tržiště trojúhelného půdorysu na styku dálkových cest v okolí farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který odkazuje k raně barokní obnově města ve druhé polovině 17. století. Významné, ačkoliv doposud zcela nedostatečně poznané, byly i předchozí etapy vývoje města – renesanční a středověká – které v organismu města zachovaly výraznou stopu zejména v pozoruhodném půdorysu městského jádra, projevily se i výstavbou pozdně gotických měšťanských domů.

Snad nejdůležitější nález, poukazující k doposud téměř neznámé etapě pozdně gotické výstavby města Holešov, byl učiněn v průběhu roku 2016, kdy pracovníci kroměřížského odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Městského úřadu v Holešově realizovali operativní průzkum a dokumentaci domu čp. 26 na náměstí Dr. E. Beneše.

Jednopatrový dům s nevýraznými fasádami zvenčí ničím neupozorňuje na svůj pozoruhodný stavební vývoj. Přízemí a první patro domu byly sice výrazně přestavěny v průběhu 19. a 20. století, ovšem suterénní prostory domu se vyznačují pozoruhodnou mírou autenticity i dochování různých stavebních detailů.

Na první dojem zaujme již klenutý vstupní tunel, který si uchoval řadu detailů poukazujících ke konstrukci stavebního bednění. Svažitý tunel vede do sklepa, situovaného pod přední částí domu. Zdaleka nejpozoruhodnější konstrukcí je však dřevěný trámový strop, sestávající se z mohutných nehraněných trámů profilů cca 30 x 30 cm. Dendrochronologická analýza přinesla překvapivé údaje ohledně datace smýcení dřeva, z nějž byly vytesány stropní trámy. K jejich výrobě posloužilo dubové dřevo, smýcené mezi lety 1480/1482. Ve středním průvlaku, dodatečně podvlečeném pod stropními trámy, pak bylo použito dubové dřevo, jehož pokácení bylo dendrochronologicky datováno do sezony 1743/1744. Povrchový průzkum domu a studium historické ikonografie doložily i existenci patrně pozdně gotického podloubí, vzniklého nejspíše nedlouho po první pozdně gotické fázi, tedy zřejmě kolem roku 1500 a v úrovni přízemí předsazeného před starší sklep do prostoru náměstí. Identifikovat lze i mladší – barokní – přestavbu, která prostřednictvím nového schodiště a vstupního prostoru přeřešila vstup do sklepa; jeho vzácně dochovaného interiéru se však téměř nedotkla.

Pro studium zděné měšťanské zástavby pozdního středověku minimálně v měřítku širšího regionu představuje dům čp. 26 naprosto nezastupitelný objekt. Obdobně dobře dochované konstrukce nemáme doloženy ani z dalších měst regionu (Kroměříž, Valašské Meziříčí), nezůstaly dochovány ani na šlechtických sídlech. Dendrodatace dřevěného stropu poukazuje k doposud nedostatečně zdokumentované pozdně gotické fázi stavebního vývoje města Holešov a věrohodně dokumentuje kvalitu měšťanské výstavby, která zde vznikala v období pánů ze Šternberka. Dochované detaily zděných i dřevěných konstrukcí domu vydávají i věrohodné a zcela autentické svědectví o pozdně středověkých stavebních technologiích. Dokumentace sklepa v domě č. p. 26 společně s nálezy pozdně gotických konstrukcí v některých dalších holešovských domech dokládá přítomnost náročnější zděné výstavby již v závěru 15. století.

Odhalení pozdně gotické vývojové vrstvy dodává městu Holešov další kvalitativní rozměr a prohlubuje památkové hodnoty historického sídla, dosud vnímaného zejména v kontextu jeho mimořádně kvalitního barokního vývoje.

Objev pozdně gotického domu s téměř dokonale dochovaným pozdně gotickým sklepem vyvolal snahu majitele o zapsání domu jako nemovité kulturní památky. Tento krok zajistí zachování unikátního nálezu pro další generace. Výhledově se uvažuje o návštěvnické prezentaci sklepa, např. formou specializovaných prohlídek.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos čtvrtým rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. Komise z řad odborníků kroměřížského odborného pracoviště NPÚ, která z akcí dokončených v roce 2016 ve Zlínském kraji vybrala dva nejzajímavější počiny a nominovala je do celostátního kola Ceny NPÚ, zasedala v Kroměříži 28. března 2017. V rámci ceny jsou čtyři kategorie (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky) a z každého kraje jsou do celostátního kola poslány vždy dvě nominace.

Kontakt a informace:

Mgr. Petra Zelinková, tisková mluvčí a PR NPÚ, ÚOP v Kroměříži,

tel.: +420 775 442 269, +420 573 301 435, e-mail: zelinkova.petra@npu.cz

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Pracoviště vzniklo delimitací z územního odborného pracoviště v Brně k 6. únoru 2006. Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek ve Zlínském kraji. Odborné pracoviště zajišťuje úkoly státní památkové péče v plném rozsahu daném zákonem a jako odborná a vědecko-výzkumná organizace se zabývá také ochranou, poznáváním, dokumentací a prezentací památkového fondu na území Zlínského kraje. Zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám. Odborníci z řad zaměstnanců ústavu se rovněž účastní odborných konferencí, seminářů a kolokvií, participují na přednáškách, komentovaných prohlídkách, programech pro školní kolektivy a dalších aktivitách určených pro veřejnost. Ve spádovém území ÚOP v Kroměříži je celkem přes 1 400 kulturních památek, z toho 15 národních kulturních památek, 1 městská památková rezervace, 3 vesnické památkové rezervace, 14 městských památkových zón, 3 vesnické památkové zóny, nachází se zde i památka UNESCO – Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Od roku 2008 pracoviště vydává každoročně publikaci Ingredere hospes, obsahově je zaměřen na aktuální poznatky a dění v rámci památkové péče zejména ve Zlínském kraji. Součástí kroměřížského odborného pracoviště NPÚ je od 1. ledna 2015 Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži, které funguje jako multioborové centrum pro oblast obnovy a následnou péči o historické zahrady a parky v České republice, nabízí široké portfolio vzdělávacích programů z oblasti zahradní kultury pro laickou i odbornou veřejnost a svou činností naplňuje mimo jiné i cíle projektu Národního centra zahradní kultury. Veškeré informace o projektu a činnosti centra jsou k dispozici na www.nczk.cz a Facebooku (Národní centrum zahradní kultury).

Další informace najdete na http://www.npu.cz, respektive http://www.npu.cz/cs/uop-kromeriz, případně na Facebooku (NPÚ, územní odborné pracoviště v Kroměříži).