Keramická mozaika prvního zastavení Jurkovičovy–Koehlerovy křížové cesty na Sv. Hostýně

Do svažitého terénu osazená křížová cesta je pouhým „torzem“ nikdy nerealizovaného, velkoryse koncipovaného architektonicko-urbanistického projektu Dušana Samuela Jurkoviče z roku 1903 na úpravu celého poutního areálu na Hostýně. Výstavba třinácti zastavení v podobě kamenných kapliček, inspirovaných valašskou lidovou architekturou, započala následující rok. Obrazy na jednotlivých zastaveních křížové cesty původně navrhl malíř Joža Uprka jako mozaiky sestavené z malovaných skel vkládaných do olověných sítí. Tato technologie však byla pro náročné klimatické podmínky Svatého Hostýna nevhodná (dochoval se pouze výjev třináctého zastavení), proto byl záhy zvolen nový postup s užitím glazované keramiky. V rozmezí let 1912 až 1933 vznikly nové mozaikové obrazy prvního až třináctého zastavení jako společné dílo moravského malíře Jano Koehlera a firmy RAKO. Volbou technologického postupu zvaného řezaná keramika, patentovaného roku 1904 jeho autorem, ředitelem firmy RAKO Emilem Sommerschuhem, dosáhl Koehler zcela výjimečné výtvarné působivosti.

Havarijní stav způsobený poškozením keramické mozaiky prvního zastavení z roku 1933 je nevratný. Řešením byla tedy jen konzervace nerestaurovatelného zbytku originálu a jeho překrytí dokonalou kopií. Časově i pracovně náročná obnova zastavení, zahájená v druhé polovině roku 2009, byla dokončena loni. Dva roky trvala detailní příprava (zhotovení kladečského plánu 591 glazovaných keramických kachlí v měřítku 1 : 1, průzkum původní technologie, projekt uchycení hotové mozaiky), další čtyři roky pak výroba přesné kopie včetně rekonstrukce zničené části. V letech 2012 a 2014 byla akce spolufinancována z dotačního titulu Ministerstva kultury ČR. Průběh prací dokumentuje film natočený produkční společností cine4net, který byl slavnostně uveden letos koncem dubna v Brně.

Sv. Hostýn je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších poutních míst Moravy. Uvedení do důstojného stavu odpovídajícímu jeho významu je důležitý společensky počin. Třináct obrazů křížové cesty tvoří nedělitelný celek; formou kopie budou obnoveny ještě keramické mozaiky desátého a jedenáctého zastavení, zbývajících deset obrazů lze restaurovat dnes dostupnými technologiemi a materiály.

Na restaurátorských pracích se podílel akademický sochař Vojtěch Pařík a akademická sochařka Passionaria Parik, dále architekt Marek Houska, zástupci společnosti Lasserberger vyrábějící produkty značky RAKO a kolektiv spolupracovníků.

Spolek přátel hradu Lukova si v loňském roce připomněl dvacet pět let působení na této památce

Spolek přátel hradu Lukova vznikl na jaře 1990 a brzy převzal veškerou iniciativu a organizaci všeho dění na této památce. Spolek organizoval řadu fyzicky i odborně velmi náročných záchranných prací v areálu hradu, které znamenaly záchranu ohrožených a cenných částí památky. Práce se musely zaměřovat i na nápravu důsledků některých nekvalitně provedených zásahů v nedávné minulosti. Z největších akcí uveďme alespoň záchranu a zastřešení vstupní věže, kompletní sanaci západního paláce se dvěma podlažími klenutých sálů, záchranu severní hradby s opěrnými pilíři, raně gotickou bránu, věž Svatojánka aj. Tyto práce jsou z hlediska památkové péče prováděny velmi kvalitně a nezřídka slouží jako metodická ukázka příkladně provedené památkové záchrany torzální architektury.

Velká část práce spolku však spočívá i v oblasti využití a prezentace hradu Lukov. Kromě různých kulturních akcí, z nichž se již stala tradice (jarmark řemesel, noční prohlídky, pohádkové dny…), se aktivity na hradě soustřeďují především na děti a mládež. Jde například o vyučování dějepisu pro místní základní školu v hradní věži, pořádání letní archeologické školy či zřízení interaktivní expozice v západním paláci, věnované dobývání hradu v 15. století. Tyto aktivity spolku velmi účinně a přitom přiměřenou formou vedou děti i mládež k zájmu o památky a k péči o ně, což se projevilo nejenom na Lukově, ale i jinde – všude tam, kde se účastníci těchto aktivit uplatňují při aktivní ochraně a poznávání památek.

Spolek rovněž vytvořil tři naučné stezky, které návštěvníky provádějí různými místy hradu, a vydal řadu publikací. Loni spolek oslavil 25 let své činnosti velkou výstavou v areálu celého hradu s výstižným názvem 25 let boje o hrad. Prezentoval na ní všechny důležité záchranné práce na hradě i celou svou bohatou činnost. Součástí oslav v roce 2015 bylo i vydání odborné monografie s názvem Hrad Lukov: proměny opevněného sídla autorů Jiřího Holíka, Dalibora Janiše, Jany Langové a Radima Vrly, která shrnuje historii, výsledky stavebněhistorického a archeologického průzkumu i veškeré záchranné a kulturní aktivity na Lukově. Důležitou součástí se stalo vysvěcení hradní kaple, která upomíná na existenci středověkého hradního kostela a je dalším příspěvkem k důstojnému využití a prezentaci památky. Zajímavostí je, že kaple byla vysvěcena na základě objevu v roce 2014, kdy se v průběhu záchranných prací podařilo objevit zbytky vysvěcovacího kříže.

Spolek přátel hradu Lukova dlouhodobě a cílevědomě pracuje na záchraně a prezentaci velmi významné kulturní památky. Výsledky činností prezentuje formou výstav, publikací i zajímavými akcemi.

V kategorii obnova památky usiloval o postup do celostátního klání o Cenu Národního památkového ústavu také zámek v Holešově, který byl vybudován po roce 1651 podle návrhu italského architekta Filiberta Luccheseho a již přes deset let na něm probíhají záchranné práce.

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos třetím rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. Komise z řad odborníků kroměřížského odborného pracoviště NPÚ, která z akcí dokončených v roce 2015 ve Zlínském kraji vybrala dva nejzajímavější počiny a nominovala je do celostátního kola ceny NPÚ, zasedala v Kroměříži 11. dubna 2016. Vyhlášení výsledků proběhne 21. září 2016. V rámci ceny jsou čtyři kategorie (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky) a z každého kraje jsou do celostátního kola poslány vždy dvě nominace.

Kontakt:

Mgr. Petra Zelinková, tisková mluvčí a PR NPÚ, ÚOP v Kroměříži, tel. +420 775 442 269, +420 573 301 435, e-mail: zelinkova.petra@npu.cz

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Pracoviště vzniklo delimitací z územního odborného pracoviště v Brně k 6. únoru 2006. Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek ve Zlínském kraji. Odborné pracoviště zajišťuje úkoly státní památkové péče v plném rozsahu daném zákonem a jako odborná a vědecko-výzkumná organizace se zabývá také ochranou, poznáváním, dokumentací a prezentací památkového fondu na území Zlínského kraje. Zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám. Odborníci z řad zaměstnanců ústavu se rovněž účastní odborných konferencí, seminářů a kolokvií, participují na přednáškách, komentovaných prohlídkách, programech pro školní kolektivy a dalších aktivitách určených pro veřejnost. Ve spádovém území ÚOP v Kroměříži je celkem 1439 kulturních památek, z toho 15 národních kulturních památek, 1 městská památková rezervace, 3 vesnické památkové rezervace, 14 městských památkových zón, 3 vesnické památkové zóny, nachází se zde i památka UNESCO – Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Od roku 2008 pracoviště vydává každoročně sborník Ingredere hospes, obsahově zaměřený na aktuální poznatky a dění v rámci památkové péče zejména ve Zlínském kraji. Součástí kroměřížského odborného pracoviště NPÚ je od 1. ledna 2015 Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži, které funguje jako multioborové centrum pro oblast obnovy a následnou péči o historické zahrady a parky v České republice, nabízí široké portfolio vzdělávacích programů z oblasti zahradní kultury pro laickou i odbornou veřejnost a svou činností naplňuje mimo jiné i cíle projektu Národního centra zahradní kultury. Veškeré informace o projektu a činnosti centra jsou k dispozici na www.nczk.cz a na Facebooku (Národní centrum zahradní kultury).