Brány památek dokořán v Chotěboři zaujaly desítky zájemců i přes nepřízeň počasí
V rámci celostátní akce Brány památek dokořán uspořádalo město Chotěboř komentovanou procházku Tyršovou ulicí, která i přes deštivé počasí přilákala přibližně čtyři desítky účastníků. Ti měli jedinečnou příležitost poznat historii této významné části města, obdivovat architekturu první poloviny 20. století a nahlédnout do osudů původních majitelů místních domů a vil.
Předmětná zástavba Tyršovy ulice je ukázkovým příkladem reprezentativní vilové výstavby pozdního historismu a secesního dekorativismu, prvorepublikové budovy bývalého soudu ve stylu rondokubismu až po nastupující funkcionalismus objektu sokolovny z poloviny 20. let 20. století.
Odborný výklad zajistili Michal Kamp, vedoucí Městského muzea Chotěboř a David Pavlata z telčského pracoviště Národního památkového ústavu. Jejich spolupráce přinesla posluchačům komplexní pohled na prezentované objekty – zatímco David Pavlata se zaměřil především na architektonické aspekty, Michal Kamp zasazoval jednotlivé stavby do širšího a lokálního historického kontextu.
Procházka začala u budovy bývalého soudu a pokračovala mimo jiné do zahrady vily „Havlíčka Borovského“. Účastníci se seznámili s vilami, jejich stavebníky i architektonickými styly. Nechyběly ani zastávky věnované bývalé tzv. dívčí škole a sokolovně. Závěrem vystoupil starosta města Ondřej Kozub, který představil plánovanou rekonstrukci Riegrovy vily, jež má v budoucnu sloužit jako sídlo Pečovatelské služby.
Akce je příkladem dlouhodobého úsilí Národního památkového ústavu o popularizaci kulturního dědictví a spolupráce na systematické edukaci veřejnosti. Odborní pracovníci instituce se různými způsoby aktivně podílejí na přibližování památkové péče široké veřejnosti srozumitelnou a atraktivní formou.
„Komentované procházky ukazují lidem město, kterým denně procházejí, z nové perspektivy. Pomáhají jim pochopit, proč je jeho historické prostředí cenné, a motivují je, aby ho chránili,“ okomentoval tuto akci ředitel vysočinské pobočky Národního památkového ústavu Libor Karásek.
Pozitivní ohlasy účastníků potvrzují, že i méně známé lokality mohou díky odbornému výkladu ožít a nabídnout inspirativní pohled na historii i architekturu každodenního života minulých generací.
