Úsporný režim, který provázel celou společnost, se nevyhnul ani památkám – bylo redukováno nasvícení objektů, a to jak venkovní, tak interiérové (úsporné žárovky), hledala se úsporná řešení při vytápění aj., někdy se prodloužily finální termíny ukončení stavebních oprav z důvodu nedostatku materiálu nebo pracovních sil. I v tomto úsporném režimu se ale podařilo reinstalovat vybrané prohlídkové trasy, připravit trasy nové, dokončit mnoho obnov a oprav.

V Královéhradeckém kraji si za rok 2022 oproti předchozí sezoně všechny objekty v počtu návštěvníků polepšily, výjimkou je zámek Opočno, kde je zdánlivý pokles návštěvnosti (ale nikoliv výnosů) dán novou organizací návštěvnického provozu (ze čtyř prohlídkových okruhů dva rovnocenné okruhy), vyšší návštěvnosti by jistě dosáhl i zámek Hrádek u Nechanic, byl však v hlavní sezoně více jak týden uzavřen z důvodu natáčení.

Na Pardubicku byl návštěvnicky opět zcela vytížen hrad Kunětická hora, neboť obnovený Jurkovičův palác je veřejnosti představován v režimu komentovaných prohlídek, oproti dosud uzavřenému hradnímu paláci, kde byly prohlídky volné. Návštěvnost na hradě Litice byla ovlivněna jeho předčasným uzavřením z důvodu nestabilního skalního masivu v hradním areálu.

Na Liberecku je skokanem v návštěvnosti hrad a zámek Frýdlant, což je dáno reorganizací návštěvnického provozu, navrácení tradičních velikonočních a vánočních trhů se odrazilo na návštěvnosti Sychrova, kulturní akce a nová výstava oslovila návštěvníky Grabštejna.

Byly vysazeny nové jabloňové, hrušňové a třešňové sady. Nová lipová alej dostala název Schaumburg-Lippe po posledních šlechtických majitelích náchodského zámku, alej lemuje obnovené hlavní přístupové schodiště na jižním svahu zámeckého kopce s nástupem za Hotelem U Beránka. Z velké části byla obnovena jednostranná javorová alej podél přístupové cesty vedoucí na zámek v západní části kopce v tzv. „Chrastince“ a nahradila tak již dožívající původní jednověkou alej. Ke všem pracím souvisejícím s faunou a flórou byli přizváni odborníci. Arboristé například rozmístili 40 ptačích a 20 netopýřích budek a z pokácených stromů s dutinami založili broukoviště, které je umístěno v „Chrastince“. Za zmínku také stojí využití technologie „hydroosevu“, která byla využita při zakládání rozsáhlých lučních trávníků či ve špatně dostupných lokalitách.

Projekt byl financován Ministerstvem kultury z programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Obdržená částka 197 milionů korun byla uvolňována postupně, příjemcem dotace byl Národní památkový ústav. Náklady se ale nakonec vyšplhaly na celkových 238,5 mil. Kč včetně DPH. Navýšení bylo také hrazeno z prostředků Ministerstva kultury. Tyto vícenáklady byly způsobeny situací na trhu se stavebním materiálem v období „covidovém“ i tom následujícím. Objevily se taktéž nečekané vícepráce vzniklé potřebou reagovat na skutečný průběh skalního podloží po odstranění zeminy a tím nutné změně v harmonogramu i postupu prací. Významnou položkou v rozpočtu – a to i z hlediska potřebné úpravy architektonické koncepce – byly práce související s archeologickým nálezem na tzv. Vysokých šancích – byla zde objevena středověká bašta, jejíž datace je dle archeologů odhadována na přelom 15. - 16. století. Bašta byla součástí opevnění a chránila přístup do hradu od severu. Tento nález byl zakonzervován a jeho nadzemní část je veřejnosti přístupná.

Na ploše Vysokých šancí byla již dříve odhalena část stavby považovaná za trčkovskou baštu, nebo zahradní altán. O existenci bašty či předsunutého obranného prvku v prostoru tzv. Vysokých šancí dávala tušit již veduta z přelomu let 1536–1537, která objekt tohoto typu zobrazuje právě v místech při hradním příkopu s mostem, tedy poblíž dnešního tzv. úřednického traktu. Proto pak bylo uvažováno i o „kruhovém obranném prvku - nebo popravišti“.

Podle výsledků aktuálního bádání lze předpokládat, že se nejspíše opravdu jedná o baštu, tedy obranný prvek o průměru cca 13 metrů a šířce zdiva 90 – 120 cm, datovaný do doby první třetiny 16. století. Tato jedna z nejstarších dochovaných částí opevnění původního hradu nás tedy přivádí až do doby pánů z Kunštátu nebo Pernštejnů.

Po jejím opětovném odkrytí koncem roku 2020 byla vedena jednání a úvahy, jakým způsobem se k nálezu postavit – zda a jakým způsobem do něj případně zasáhnout a jak věc prezentovat.

Během revitalizace zámeckého kopce byly zbytky bašty zdokumentovány (zaměřeny, vyfotografovány a materiálově zanalyzovány) a zakonzervovány. Koruna zdiva byla opatřena ochrannou krycí vrstvou tak, aby při prezentaci, která byla zvolena, došlo k co nejmenšímu poškození nálezu a aby dochované zdivo mělo na povětrnosti co nejdelší trvanlivost. Kromě pískovcových slepenců je zdivo složeno i z opukových šíbrů a vápenné malty. Ve stejném systému a stejným stylem pak byly provedeny i zmiňované opravy a následně pak změněn plán týkající se způsobu využití i zpracování přiléhajících ploch.

Generálním dodavatelem byla litoměřická firma Gardenline s.r.o. Generálním projektantem byla královehradecká firma New Visit s.r.o.

V rámci návazné údržby zámeckého kopce došlo k dohodě mezi Národním památkovým ústavem a Městem Náchod, kdy část prací zajišťuje správa objektu, Město ze svých prostředků na základě Smlouvy o spolupráci hradí zbývající část, která vychází z Plánu údržby zpracovaného dodavatelskou firmou.

Souběžně proběhlo restaurování několika nástropních maleb od Josefa Navrátila z přelomu let 1850 a 1851 (např. v biliárovém sále, v ložnici císařského páru, v oblékárně císařovny Marie Anny Karolíny, v několika úsecích zámeckých chodeb či v salonu císařovny Karolíny Augusty). V rámci tohoto projektu došlo také k elektrifikaci prohlídkové trasy Zámek za Františka Josefa I., neboť rozvody mohly být díky rekonstrukci taženy shora tak, aby nepoškodily původní výmalbu. Osvětlení je nyní ve 14 místnostech a je ovládáno prostřednictvím mobilní aplikace.

Nadále zde pokračuje projekt IROP, jenž má za cíl obnovu jižního křídla hospodářského dvora s využitím pro expozici Zapomenuté zámky. Bylo dokončeno základní statické zajištění, obnova krovů a třešních plášťů a budou započaty práce na vnitřních a vnějších fasádách a podlahách.

Tyto práce v roce 2022 spočívaly nejprve v instalaci lešení, zabezpečení stavby a zřízení staveniště před zámkem. Dále v celkové obnově terasy a jejich obvodových zdí, výstavbě kolny, statickém zajištění a stabilizaci ledárny, neúplné obnově střešních krytin, přípravě kanalizace a vodovodu, vyklízení suterénu pod vstupní věží a zahájení přípravy pro elektroinstalaci. Probíhala také spolupráce s archeology a dokumentátorem. Stavební práce budou probíhat do konce roku 2023.

Ke konci roku započalo také statické zajištění kolny u Bredovského letohrádku, v rámci udržitelnosti projektu Ošetření lipové aleje na Státním zámku Lemberk, která proběhla v roce 2021, bylo na podzim 2022 dosazeno v zámecké aleji celkem 18 kusů nových lip.

V rámci snižování provozních nákladů byl do zásobní zahrady k vytápění skleníků pořízen a instalován kotel se zásobníky horké vody. Veškerá dřevní hmota ze zámeckého parku a zahrady je nyní využita buď na štěpku, kterou se upravují záhony a výsadbové mísy – anebo slouží k vytápění.

Letos tak došlo ke scelení původních grafických listů s koňskou tematikou ze Slatiňan na Lemberk nebo do Ratibořic a ke scelení několika textilií z depozitáře Kutná Hora na Sychrov. Kromě tohoto scelování uvnitř NPÚ došlo na Sychrově také k trvalému vrácení 4 kožených křesel z letohrádku Hvězda, který je ve správě Památníku národního písemnictví. Na Sychrově byl za posledních šlechtických majitelů celý soubor stejných kožených křesel s nezaměnitelným vzhledem řezeb i tlačené kůže s rohanskými heraldickými figurami. Po válce byly rozvezeny do různých částí republiky a teprve nyní se podařilo 4 z nich vrátit.

Reinstalace vychází z fotografií a inventáře zámku z roku 1910. Josef II. Colloredo-Mannsfeld se rozhodl ze zámku udělat rodovou pokladnici a svezl na Opočno veškeré sbírky rodu z hradů a zámků po monarchii, které pak výrazně rozšiřoval například i o trofeje a upomínky z výprav po severní Americe a Africe. Do této éry se zámek nyní vrátil, protože zde probíhaly i poslední větší úpravy interiérů. Unikátnost okruhů doplňuje i skutečnost, že bezmála 98 procent vystaveného mobiliáře je mobiliář kmenový.

Rok pro otevření i úpravy opočenských zámeckých interiérů nebyl vybrán náhodně – zámek v roce 2022 slavil sto let od svého zpřístupnění, neboť v omezené míře se zde provázelo již za první republiky. Tehdy byla obdivována hlavně zbrojnice, obrazárna či knihovna.

K danému jubileu byla vydána i speciální výroční vizitka.

Po třináctiletém působení odešel v březnu 2022 do soukromé sféry dosavadní kastelán Trosek, Ing. Lubomír Martinek, který na hradě působil nejdříve jako brigádník, později jako pokladní a zástupce kastelána, od roku 2017 jako kastelán. Novou kastelánkou se stala ing. Pavlína Suchomelová, která vystudovala bakalářský obor „Stavby na bázi dřeva“ na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Na tento obor navázala studiem „Dřevařského inženýrství“ tamtéž, studium zakončila inženýrským titulem. Na památkách se pohybuje již od střední školy – od roku 2008 působila (externě) na státním hradě Litice jako průvodkyně a pokladní objektu, a tak se seznámila nejenom s provozem památkového objektu, ale i s účetními systémy a vnitřními předpisy NPÚ. Podílela se zde také na tvorbě průvodcovských textů a v rámci své bakalářské práce spolupracovala i na tvorbě edukačního prohlídkového okruhu „Jak se staví hrad“. V březnu roku 2022 zvítězila v otevřeném výběrovém řízení na pozici kastelánky státního hradu Trosky, do této funkce byla jmenována k 15. 4. 2022.

V roce 2022 oslavila kastelánka zámku Lemberk Mgr. Renata Černá 30 let svého působení na tomto objektu.

Prohlídkové okruhy ratibořického zámku byly doplněny vybraným mobiliářem, například restaurovanými obrazy s podobiznami v životní velikosti císaře Františka I. a jeho poslední manželky, císařovny Karolíny Augusty a také fotokopií na plátně – portrétu knížete Lorenza Pieri - Piccolomini de Aragona, vévody z Amalfi, který zámek Ratibořice vystavěl a také zde v roce 1714 zemřel. Byla dokončena architektonická studie včetně studie proveditelnosti na rehabilitaci části Panského dvora, konkrétně stodoly a tzv. Ratejny. Tyto budovy by měly sloužit jako depozitář Národního památkového ústavu a přízemí Ratejny bude využito pro expoziční účely.

V sezoně 2022 čekaly kukské návštěvníky i další novinky – nově byl osvětlen hlavní oltář v kostele Nejsvětější Trojice, interiér kostela byl doplněn o čtyři zrestaurované procesní lampy. Pokračovaly restaurátorské práce na dalších třech obrazech z cyklu ze života sv. Jana z Boha, na ohradní zeď před hospitál se vrátila zrestaurovaná faksimile sochy Štědrosti. Ve spolupráci s Fakultou restaurování v Litomyšli proběhlo další čištění soch Betléma, byly odstraněny zbytky betonových základů bývalého zastřešení nad hlavním reliéfem.

V roce 2022 byl proveden odkup souboru nemovitostí – pozemku a sochy poustevníka Juana Garina včetně jeskyně. Tím došlo ke scelení území národní kulturní památky ve výhradním vlastnictví státu a otevřelo možnosti komplexnější a odborné péče.

Nově byla nabídnuta možnost archivace vín v hospitálních sklepích, nabídky využilo téměř 30 zájemců.

Velkou novinkou byla také změna v celkové organizaci provozu – návštěvníkům byl umožněn volný vstup do nádvoří, kde je navíc možnost občerstvení.  Trasa Zámek po letech opět otevřela pokoje enfilády a umožnila návštěvníkům projít pokoje tohoto soukromého patra; v závěru roku se na trase začalo s rozsáhlou reinstalací. Byla také rozšířena nabídka prostor pro svatební obřady.

Výsledkem bylo, že si roku 1917 Kunětickou horu od barona Drascheho nejprve pronajal a roku 1919 poté i zakoupil pardubický Muzejní spolek. Nově ustavené Kunětické družstvo zahájilo nezbytné zabezpečovací práce – a další osudy hradu jsou již dobře známy. Jméno Richard Drasche von Wartinberg tedy v dějinách Kunětické hory tedy příliš pozitivních konotací nevyvolává. Nicméně návštěva jeho pravnuka na Kunětické hoře po sto letech od těchto událostí přinesla alespoň symbolické usmíření, které nebylo prosté emotivních momentů.

Členové Junáka – českého skauta vypomáhali s úklidem parku u hradu Grabštejn. Správa hradu Litice pokračovala ve spolupráci se skautským oddílem z Jilemnice a studenty Střední školy gastronomické a technické v Žamberku – brigádní práce se týkaly údržby a úklidu zeleně v areálu hradu. 8. září 2022 hrad Trosky doslova ožil díky skautům z Českého Dubu. Členové oddílu vysbírali odpadky na hradě i v okolním lese a podél cesty, nachystali dřevo na další sezonu, shrabali posečenou a také vyčistili schodiště na Babu od nánosů prachu a mechu, pomohli zazimovat bylinkovou zahrádku.

Všem, kdo dobrovolně pomohli s údržbou objektů a jejich areálů, patří velký dík.

V sedmém ročníku této ankety obdržel nejvíce hlasů v kategorii Národní kulturní památky a památky UNESCO Hospitál Kuks – a to za haptickou „knížku“ doplněnou o haptický plán areálu hospitálu a bylinkové zahrady, vyobrazení sochy Lehkomyslnosti a erbu rodu Šporků.

Slavnostní předání cen proběhlo v rámci semináře Památky pro každého ve čtvrtek 23. 6. 2022 na hradě Svojanov.

Mimo toto výročí si zámek Zákupy v roce 2022 připomínal ještě jednu významnou událost, a to 350. výročí narození Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské, která byla významnou majitelkou zákupského panství v době baroka a také jednou z nezajímavějších šlechtičen své doby. U této příležitosti byl zrestaurován její portrét, který patří k velmi malému množství předmětů, které se na zámku Zákupy dochovaly ze staršího období. Dále byly této šlechtičně a zajímavým okamžikům z jejího života věnovány kostýmované hrané noční prohlídky během letních prázdnin.

Císařský zámek Zákupy se stal dějištěm tohoto projektu v pondělí 12. září – ve spolupráci s paní Marcelou Ježkovou z NRZP Libereckého kraje přivítali zaměstnanci zámku v čele s jeho kastelánem Vladimírem Treglem více jak 120 osob s různým typem postižení a seznámili je s historií Zákup. Pomocí schodolezu se do pater zámku dostaly osoby imobilní, pro osoby nevidomé byly připraveny předměty k osahání, zámek navštívila i skupina osob postižená ztrátou sluchu a výklad tak byl podán ve znakovém jazyce. Součástí prohlídky byla i kuchyně v přízemí zámku.

Hlavní novinka sezony 2022 na hradě Bezděz byla určena těm menším návštěvníkům – byla zde pro ně vytvořena hra Poklad kralevice Václava II. Děti hledají v areálu hradu skryté symboly, které zaznamenávají do hrací karty. Při správném vyřešení obdrží při odchodu z hradu odměnu.

Velikonoční výzdoba a dokonce celá výstava ze stovek kraslic čekala na návštěvníky také na Opočně, jarní výzdobu měly i interiéry Ratibořic, Náchoda, Hrádku u Nechanic, Grabštejna, Lemberka, Bezdězu a Litomyšle.